Alexis Juan se při zabydlování v Praze necítil nejlépe. Lidé mu připadali uzavření a neochotní, zejména při jednání na úřadech. "Situace neodpovídá prohlášením úřadů a institucí, že jsou proevropské. Naznačují vám, že přicházíte jako cizinec. Ale já se cítím Evropanem, jako vy jste Evropané," říká Francouz, který se narodil v Alžíru a z matčiny strany v něm koluje španělská krev.
Když jste se usidloval v Praze, řekl jste, že to bylo stejně těžké jako v Tokiu či v Koreji. Že vám Pražané přišli uzavření a nekomunikativní. Skutečně vám připadá mentalita lidí v Česku více asijská než evropská?
Smích. Ne, to jsem neměl na mysli. Když přijedete do Prahy, je to jako letět z Paříže do Nice a první dojem je, že jsem v Evropě. Netvrdím, že Francouzi jsou bůhvíjak komunikativní, ale když si zde člověk vytváří první vztahy, zejména co se týká kontaktů s úřady a státní správou, tak naráží na prvotní nedůvěru.
Je neočekávaná. V prvopočátku má člověk pocit, že je spíše trpěn než přijímán, a protože se cítím jako Evropan, je to pro mě těžko přijatelné. To vychází i z mé životní dráhy. Po matce jsem španělského původu a narodil jsem se v tehdejším francouzském departementu, ze kterého se stalo nezávislé Alžírsko. Byl jsem nucen přesídlit do Francie. Proto otázky souvisící s národností pro mě nemají žádný význam.
Jak jste prožíval nedávné šíření fám o problémech bank?
Česká republika v minulosti prošla krizí bankovního sektoru a poté, co Union banka musela zavřít pobočky, jsou lidé citlivější. To není dobré v žádné zemi. Nicméně hlavní tuzemské banky, jako Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a GE Capital Bank, mají silné vlastníky a jejich postavení nelze zpochybňovat. Komerční banka měla loni rekordní zisk téměř devět miliard a její kapitál stoupne z dvaceti dvou na téměř třicet miliard.
Když Union banka zavřela pobočky, banky ihned začaly lovit její klienty a nabízet jim služby. Proč se k tomu nepřipojila Komerční banka?
Chceme se chovat poněkud elegantněji a ve Francii se říká, že "na sanitku se nestřílí". Lidé naši nabídku znají a klientům, kteří byli v Union bance a současně u nás, jsme pomoc nabídli.
Loni jste na valné hromadě zveřejnili platy vedení Komerční banky; ve vašem případě šlo až o osm milionů ročně. Jak se díváte na zveřejňování platů špičkových manažerů?
Peníze vydělávám poctivě, nikde je nekradu a plat odpovídá míře odpovědnosti, kterou mám. To platí i pro kolegy z představenstva. Nemusím se za plat stydět a nemám problém o tom informovat. Dnes jsme svědky snah od USA po Evropu o řádnou správu firem, zejména těch, které jsou na burze. A ke změně, která se týká otevřenosti v informování o platech manažerů, se připojuji. Také dodržujeme zákony České republiky a bylo nám řečeno, že společnosti obchodované na burze mají o platech manažerů informovat.
Loňský zisk byl rekordní, ale pomohlo mu rozpuštění rezerv na úvěry. Bude takový i v dalších letech?
Pro trh to nebylo překvapení a měli by se z toho radovat akcionáři i klienti, protože kvalita úvěrů se zlepšila. Dařilo se vymáhání pohledávek, některé špatné úvěry se vrátily mezi dobré a my mohli rozpouštět rezervy. Současně se výrazně snížily režijní náklady (o 15 procent pozn. red.), což analytici v roce 2001 považovali za příliš ambiciózní. Tlak však jde dvěma směry. Daří se rozpouštět rezervy a snižovat náklady a na straně druhé se snižují marže z úvěrů. A výsledkem je stabilita našich příjmů.
Čím se podařilo tak výrazně snížit náklady kromě toho, že poklesl počet pracovníků?
Systematicky jsme hledali úspory od spotřeby energií až po centralizaci některých činností. Banka byla hodně decentralizovaná, téměř každá pobočka měla vlastní administrativní zázemí. Výsledkem procesu reorganizace pak bylo i snížení počtu pracovníků v roce 2002 o šest set lidí. Zrevidovali jsme také platovou stupnici počínaje vedením banky. Snažili jsme se platy uvést na úroveň trhu, respektive do horní čtvrtiny rozpětí, které v Česku je. Zvýšili jsme pevnou část platu a zredukovali pohyblivou složku. Různé prémie byly naprosto odtržené od reality.
Tvrdíte, že lidé v Komerční bance byli přepláceni?
Globálně vzato, lidé byli přepláceni, ale ne všichni. Co se týče pevné složky, byli placeni nedostatečně a přepláceni různými prémiemi. Filozofie byla naprosto deformovaná, protože prémie mají sloužit k ocenění mimořádného výkonu, má to být něco navíc. Proto jsme mohli uzavřít dohodu s odbory v bance o celkovém zvýšení platů o sedm procent. Ovšem nesmíte se nechat zmást. Celkově bude objem mezd nižší než v roce 2001.
Před rokem jste řekl, že úroveň českého bankovnictví je tak patnáct let za západní Evropou. Jak to vidíte dnes?
Těch deset až patnáct let, o kterých jsem hovořil, se týká jak chování bank, tak klientů. Také jsem řekl, že máme tři roky na to, abychom to dohnali. Musím se sklonit před pracovníky banky, kteří rychle přijali nový způsob chování a přešli na styl, kdy klient je na prvním místě.
Kdysi byla Komerční banka jedničkou na trhu a teď jste z pohledu velikosti až třetí. Je toto měřítko pro vás důležité?
Cílem je, aby naše portfolio rostlo, abychom byli inovátorem trhu a bankou, která se opírá o profesionály. Nezáleží, jestli jsme číslo jedna, dva nebo tři, ale jsme hráčem, kterého nelze na trhu obejít a nelze ho obejít ani co se týče rozvoje hospodářství v Česku.
Podle průzkumu agentury AISA máme na trhu fyzických osob podíl 15 procent, u podnikatelů 39 procent, u malých a středních firem 40 procent a velkých firem 45 procent. Od loňského října jsme zvýšili počet klientů téměř o padesát tisíc na 1 268 500. Kromě toho se připravujeme na budoucnost. Máme 61 tisíc klientů z řad studentů, což je více než polovina trhu.
Nedávno jste jako první přišli s čipovou kartou evropských parametrů. Co dalšího na trhu chybí?
Bance chyběl speciální produkt pro malé a střední firmy, aby měly snazší přístup k úvěrům. Takovou nabídku chceme zveřejnit příští týden. Zkoumali jsme jejich potřeby a zjistili jsme, že podnikatelům a malým a středním firmám nejde ani tak o horentní částky, ale o to, umožnit jim každodenní běh firmy a podnikání. Zjistili jsme také, že obchodníci v bance, kteří produkty pro tyto firmy nabízejí, měli nízké povědomí o riziku. Vyškolili jsme je a vytvořili 39 byznys center specializovaných na práci s malými a středními podniky.
V čem bude přístup k úvěrům snazší? Banky vždy považovaly tyto klienty za rizikové...
Klíč je v tom, umět poměřit konkrétní potřeby a rizika. Celý tento mechanismus je provázen přenesením odpovědnosti na místní úroveň. To nám také umožňuje zavázat se klientům, že od podání žádosti o úvěr dostanou odpověď do tří až pěti dnů. To v minulosti nebylo možné. Samozřejmě to znamená, že se nebudou popisovat kilogramy různých dotazníků, abychom klienty neodrazovali.
