Rusnok přišel na jednání kabinetu s návrhem příjmů 692,7 miliardy a výdaji 744,9 miliardy korun. Ministři nakonec obě hranice posunuli. Fond národního majetku by měl v následujícím roce dodat 27,2 miliardy korun. Z toho 25,2 miliardy se použije na krytí deficitu důchodového účtu.
Z příjmů z privatizace chce vláda získat i čtyři miliardy nutné pro valorizace důchodů. Podle Rusnoka se rozpočet na příští rok soustředí na splnění úhrad sociálních dávek. Omezují se naproti tomu investice, kde se počítá spíše s dokončením současných projektů než se zahajováním nových. Předloha rozpočtu zahrnuje i účelovou dotaci krajům ve výši 9,6 miliardy korun.
Posledním návrhem rozpočtu se bude vláda zabývat na zasedání 17. září, zde už však zásadní změny očekávat nelze. „Základní parametry se již nebudou měnit, jde
pouze o formální schválení celkového materiálu před odesláním do poslanecké sněmovny,“ dodal Rusnok.
Sociální výdaje příští rok proti letošku vzrostou o pět procent na více než 315 miliard korun, výdaje na vzdělání o šest procent na 87 miliard korun. Ministerstvo financí také přidalo peníze na soudní reformu, bezpečnost, výzkum a vývoj či na programy související se vstupem do EU.
Výdaje na mzdy ve veřejném sektoru vzrostou o sedm procent. Zákonem dané, nebo-li mandatorní výdaje tvoří 56 procenta celkových výdajů.
Nadměrné požadavky resortů, které převyšovaly vládou schválený rámec výdajů o téměř o 77 miliard korun, tak kromě dodatečných výdajů na zvýšení důchodů zůstaly neuspokojeny.
Rozpočet na příští rok vychází z prognózy růstu HDP v příštím roce o 3,8 procenta, míry inflace 4,6 procenta a míry nezaměstnanosti 8,2 procenta. Konečný návrh musí vláda předložit parlamentu do konce září.
