"Připravíme nový daňový návrh. Zároveň budeme hledat úspory uvnitř rozpočtu. Stále platí, že nechceme prohloubit vládou schválený schodek státního rozpočtu pro příští rok," řekl včera ministr financí Bohuslav Sobotka. Kabinet chce napřesrok utratil o 157 miliard více, než dokáže vybrat na daních a pojistném.
"Soubor těchto zákonů není tímto infantilním krokem (hlasování Hany Marvanové proti vládnímu návrhu - pozn. red.) nijak dotčen. Budeme jej předkládat i nadále," řekl v projevu před poslanci premiér Vladimír Špidla.
Ministerstvo financí začíná připravovat návrh na povodňovou daň, kterou vláda původně odmítla. Vadilo jí na ní, že je časově ohraničena jen na dobu, než se zaplatí škody. "Teď už je zřejmé, že to bude jednorázový časově ohraničený krok. Tedy jistá forma povodňové daně," řekl vysoce postavený úředník ministerstva financí.
Zatím není jasné, jak by měla tato daň vypadat. Ve hře je například varianta, že by se všechny kroky obsažené v původním povodňovém balíku (zvýšení DPH, spotřební daně či "milionářská" daň) schválily jen na přesně ohraničenou dobu, uvažuje se o dvou letech.
Druhou možností je, že by každý, kdo vydělává, zaplatil ze svého příjmu určitou část jako povodňovou daň. Kdyby se například zavedla daň 5 procent, člověk s patnáctitisícovým příjmem by zaplatil každý měsíc 750 korun, ten, kdo si vydělá měsíčně 100 tisíc korun, by na obnovu země přispěl každý měsíc pěti tisíci (jde o teoretické příklady, ministerstvo financí zatím žádné konkrétní politické zadání nemá).
Špidla se včera v emotivně laděném projevu snažil sněmovnu přesvědčit, že právě zamítla povodňovou pomoc, ne prosté zvyšování daní. "Náš návrh si vyžádala situace po povodních," řekl premiér. "Musíme mít stále před očima Karlín, sedmdesát šest zatopených čističek, osm set podniků a dvaatřicet tisíc lidí, jejichž práce je ohrožena," dodal.
Jeho slova jsou však v rozporu s počínáním vlády. Ministr financí Bohuslav Sobotka už 4. září v rozhovoru řekl, že vláda dala přednost změně řady daní, protože potřebuje dlouhodobý přísun peněz do státního rozpočtu. Všechny daně se měly původně změnit na neurčito.
Unionisté na poslední chvíli prosadili časové omezení milionářské daně. Kabinet využil povodně jako zamínku ke změnám daní, k nimž by se stejně dříve či později odhodlal. Úhrada škod z ničivého řádění rozbouřených řek byla jen impulzem, kdy daňové změny odstartovat. Ministři tak budou dál pokračovat v hledání deseti miliard korun, které měl přinést zamítnutý balík změn daní.
Zbývající část peněz na povodňové škody chtějí získat nižším vzestupem platů státních zaměstnanců (úspora kolem 7 miliard), zmrazením horní hranice nemocenské a platů ústavních činitelů. Kabinet se dostává pod časový tlak. Do konce října musí předložit státní rozpočet poslancům.
