Záchranný mechanismus pro země eurozóny počítá s vytvořením fondu v objemu 500 miliard eur, z něhož by se financovaly problémy těm, které vznikly v Řecku. Systém ESM má po roce 2013 nahradit nový systém EFSF, který tuto záchrannou páku má vytvořit.
Do fondu by peníze vložily podle určitého klíče země eurozóny. Kalousek tvrdí, že to samo o sobě může vyvolat problémy zemí s financováním.
"Pokud by podle předloženého klíče měly všechny země složit své finanční závazky do ESM, tak zhruba pro třetinu zemí eurozóny by to znamenalo takové nároky na jejich rozpočet a dluhovou službu, že by pravděpodobně riskovaly situaci, že by hned následovně o tu národní pomoc musely žádat," podotkl.
Pokud by měla ČR povinnost přispívat do fondu, musela by během krátké doby zaplatit stovky miliard korun. Země mimo eurozónu by se mohly dobrovolně připojit. "V případě České republiky by podílení se na tom návrhu znamenalo nároky ve výši zhruba 170 až 180 miliard korun během tří let," uvedl ministr.
Staví se proto proti připojení ČR k záchrannému fondu eurozóny a bude to prosazovat na vládě tím, že nedoporučí účast země na záchranném mechanismu. V Bruselu řekl, že si neumí ani představit, jak by měl být v praxi podle stávajících návrhů naplňován.
O vzniku fondu se mluví již delší dobu, naposledy v pondělí prezentoval šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker, že by reálná úvěrová kapacita fondu měla být 500 miliard eur, tedy zhruba 12 bilionů korun.
"Přiznám se, že naplnění tohoto záchranného mechanismu v praxi si umím jen obtížně představit," řekl novinářům Kalousek po dvoudenním jednání s kolegy. "V žádném případě nemohu české vládě doporučit, aby se na tomto mechanismu podílela," zdůraznil.
Hlavní slovo bude mít Německo
O budoucí podobě záchranného fondu se včera v Bruselu nedohodli ministři financí eurozóny. Do současného záchranného fondu eurozóny země přispěly celkem 440 miliardami eur (asi 10,7 bilionu Kč). Podle ekonomů by ovšem tyto peníze nestačily v případě, že by se do dluhových potíží dostala některá z velkých unijních ekonomik, především Španělsko. Někteří politici tak volají po navýšení finančních prostředků, klíčovým je ale postoj Německa.
Podle šéfa ministrů financí eurozóny a lucemburského premiéra Jean-Claude Junckera se ale země dohodly na tom, že by nový záchranný mechanismus (ESM) mohl státům v problémech pomoci až 500 miliardami eur, tedy zhruba 12 biliony korun.
