Zpožďují se buď proto, že jsou příliš složité a vyžadují změny spousty dalších zákonů, anebo se zadrhly někde na úřadu či ve Sněmovně.
Už teď má hlavní díl reformy, zákon o dani z příjmu, proti plánu zpoždění půl roku.
"Návrh chceme vládě předložit do konce května," říká náměstek ministra financí přes daně Peter Chrenko s tím, že skluz nabrali kvůli tomu, že o změnách začali hned od počátku veřejně diskutovat.
Podle něj ještě rok 2010 stihnout lze, ale jen když jej podpoří vláda i Sněmovna. A to je dost nepravděpodobné.
Nový zákon měl přinést několik změn. Měl být poloviční a osekat řadu daňových zvýhodnění. Místo daně z příjmu a sociálního pojištění se měla platit jedna velká daň. Tím by odpadlo rozlišování na to, co platí zaměstnanec a co za něj odvádí firma. Mírnější varianta byla, že zůstane zachováno sociální pojištění i daň, ale obojí by se platilo z dnešní superhrubé mzdy. To je mzda navýšená o sociální pojištění, které za zaměstnance platí firma.
S tímto návrhem Kalousek narazil i u ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase. Jeho úředníci upozornili, že udělat takovou změnu je možné, jen když se upraví spousta dalších zákonů, jako o nemocenské či důchodech. Ty jsou všechny navázány na hrubou mzdu, a kdyby se neupravily, sociální dávky by skokově vzrostly.
"Pokud se to má zrealizovat, musíte s námi jednat a dát nám delší dobu na dopracování," vzkázali Nečasovi úředníci těm Kalouskovým. Ti jim přislíbili, že se tak stane.
Další mouchou plánu je to, že stát takto ušetří peníze, jen když se zároveň spojí výběr daní, cel a pojistného v jednom úřadě. Vláda už sice nástřel spojení úřadů schválila, ale pak jej rozpitvali experti Světové banky. Ti jej označili za nedotažený a začíná se znovu. Místo termínu 2010 se už mluví o roku 2012.
Celý projekt teď nově po úřednicku chystá osm pracovních skupin v čele s lidmi ze Světové banky. Té se navíc za pomoc zaplatí 1,5 milionu dolarů (30 milionů korun). Další peníze půjdou soukromé firmě, která vypracuje projekt, jak bude nová a jednotná organizace vypadat.
Ministři nechtějí rušit úlevy
Největší odpor z celé daňové reformy číslo dvě vzbudil návrh na zrušení třetiny daňových úlev od zvýhodnění stravenek po loterie či zoologické zahrady. Ten se stal červeným hadrem už pro Kalouskovy kolegy ve vládě, kteří mu k němu poslali 240 stran svých výhrad.
Zákon tak je pod palbou už ve chvíli, kdy jeho podrobná verze nedorazila ani na vládu. Ministři zatím neříkají, že zákon vyloženě shodí, ale je jasné, že za své resorty budou bojovat, co to půjde.
"Podporuji snahy o zjednodušení daňového systému. Ale podmínkou je, aby byly zachovány reálné příjmy a výsluhy minimálně v současné výši," vzkázala například ministryně obrany Vlasta Parkanová.
"Je legitimní, že každý resort hájí své zájmy. Je však nutné se podívat na tuto problematiku z pohledu, které zájmy jsou prioritní, a ty by se měly v daném momentu rozpočtově podpořit," míní Chrenko.
Největší test přitom rušení výjimek obvykle čeká až ve Sněmovně, kde se na něj slétnou poslanci ovlivnění jednotlivými zájmovými skupinami.
Poslední a nejdále dotaženou částí Kalouskovy reformy je daňový řád přinášející nová pravidla pro placení daní či jejich kontroly. Ten už měli úředníci ministerstva financí v šuplíku napsaný dlouho, a proto je nyní už ve Sněmovně. Tam se zatím zadrhl, protože koncem roku poslanci řešili jen akutní případy.
Další odkládání sice neznamená, že se nestihne schválit, ale podnikatelé i finanční úřady budou mít méně času se s pravidly seznámit. Ministerstvo jim slíbilo rok, ale ten už teď běží. Posunout účinnost na rok 2011, kdy bude po volbách, ministr nechce.
