Jaké má být Rulandské modré |
Barva: světle rubínová s cihlově pomerančovým okrajem při stěně sklenice Vůně: příjemně ovocná, připomíná ostružiny a jahody Chuť: mladá vína jsou jemná, ale nevýrazná, víno má totiž poměrně malé množství tříslovin; vyzrálá získají sametově kořenitou chuť Hodí se: ke zvěřině, pečeným masům a drůbeži, pokrmům z hub a jemným ušlechtilým sýrům; nejlepší červené víno k rybám |
Rulandské modré nemá tmavou barvu (vpravo). Typická pro ni je světle červená až cihlově pomerančová (vlevo). |
Technologie dohání to, co měl udělat vinohradník
Mnohé nedostatky suroviny dokáže napravit či spíše zakrýt výrobní technologie. Výstižně to shrnul zkušený mikulovský vinař Josef Peřina: "Kvalitu vína je třeba udělat ve vinohradu a technologie ji nesmí pokazit. Ale tady je to obráceně; technologové napravují to, co pokazil vinohradník - nedostatečnost vyzrání, horší ošetření... Ato je špatné. Na prvním místě musí být dokonalé hrozny, a ne se snažit z nekvalitních hroznů dělat kvalitní víno." Za pravdu mu dal další z degustátorů Václav Oslzlý: "Je lepší, když se technolog zabývá tím, jak dostat kvalitu z přírody do lahve, než když dohání to, co v hroznech není."
Přívlastek není zárukou
Ani přívlastková vína, která jsou dražší než jakostní odrůdová, protože stojí na stupínku kvality o něco výš, nedopadla nejlépe. V testu byla zastoupena třemi vzorky, ale ani jeden nepřesvědčil, ba naopak všechny skončily spíš mezi těmi horšími. Navzdory očekávání se neprojevily ani rozdíly mezi jednotlivými ročníky.Vína vydařeného ročníku 2000 nebyla v testu úspěšnější než zástupci ročníku 2001, který nebyl pro vinaře příliš příznivý.
Vítěz testu |
Rulandské modré ročníku 2000 ze znojemského Znovínu za 185 korun získalo v testu nejvyšší počet bodů a jedinou stříbrnou medaili. Jako jedno z mála mělo typickou odrůdovou barvu, vůni i chuť. |