V 70. letech minulého století psychologové přišli s tím, že jsou schopni odhalovat skryté emoce studiem „mikro výrazů“ v obličejích na fotkách a ve videozáznamech. Dnes je tento proces díky algoritmům a kamerám s vysokým rozlišením přesnější a rychlejší, poznamenává BBC.
„Využívá se to už i pro komerční účely,“ říká Oliver Philippou, expert na video sledování ve společnosti IHS Markit. „Supermarkety mohou systémy používat v nákupních uličkách. Nikoli proto, aby někoho identifikovaly, nýbrž k analýze věku a pohlaví zákazníků či toho, v jaké náladě přišli. Obchodům to pomůže, aby lépe zacílit marketing a odhadnout, jak by mělo vypadat umístění produktů,“ doplnil.
Nakupování na prahu revoluce. Zákazníka ohlídají senzory a algoritmy |
Marketingová agentura Kantar Millward Brown s technologií od americké firmy Affectiva posuzuje, jak zákazníci reagují na televizní reklamy. Affectiva nahrává lidské obličeje a pak snímek po snímku dešifruje jejich výrazy, aby odhadla jejich náladu.
„S lidmi děláme rozhovory, ale daleko víc detailů získáme právě analýzou jejich výrazů. Přesně tak vidíme, která část reklamy funguje a jakou vyvolává emoci,“ konstatuje Graham Page z Kantar Millward Brown.
Technologie však budí také kontroverzní reakce. Roste totiž počet start-upů, které nabízejí rozpoznávání emocí pro bezpečnostní účely. Například britská firma WeSee tvrdí, že její systém umělé inteligence umí odhalit podezřelé chování „přečtením“ obličejových výrazů, které netrénované oko nepostřehne.
Emoce jako pochyby nebo zlost se mohou skrývat pod povrchem i přesto, že člověk slovy vyjadřuje něco jiného. WeeSee tvrdí, že pomáhá předním „vymahačským“ společnostem analyzovat lidi při rozhovoru. „I při použití videa s nízkým rozlišením je naše technologie schopná skrz výrazy v obličeji, držení těla, gesta a pohyby určit stav mysli nebo úmysl konkrétního člověka,“ prohlásil šéf firmy David Fulton.
„V budoucnu by se mohla tato technologie uplatnit třeba v kamerách na nástupišti metra. Sledovala by podezřelé chování a upozornila odpovědné lidi na teroristickou hrozbu,“ slibuje si Fulton. „Podobně se dá využít ke sledování davu například na fotbalovém zápase nebo politických manifestacích,“ doplnil.
Oliver Philippo je však ohledně přesnosti sledování emocí skeptický. „Vezměme si jen identifikaci podoby obličeje, tam pořád existuje určitá chybovost. Ty nejlepší firmy dokážou identifikovat lidi s přesností na 90 až 92 procent. Pokud budeme chtít posuzovat emoce, chybová odchylka se významně zvětší,“ tvrdí.
Tento argument používají také ochránci soukromí. Ti se obávají, že technologie rozpoznávání obličeje bude dělat chybné nebo zkreslené úsudky.
Podle PatrickaGrothera, šéfa biometrického testování v americké vládní agentuře National Institute of Standards & Technology, technologie je čím dál spolehlivější. Umělá inteligence se totiž umí učit a analyzuje obrázky na různých škálách a z různých úhlů. „Zvládne identifikovat i obličej částečně zakrytý slunečními brýlemi nebo pozměněný jizvami. Od roku 2014 se míra chybovosti snížila desetkrát,“ konstatuje.
