Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vinaři mají svatého Martina, bramboráři chtějí napodobit jejich úspěch

  1:00aktualizováno  1:00
Pěstitelé brambor odstartovali projekt na podporu konzumace raných odrůd. Věří, že se jim podaří napodobit úspěch, jaký mají vinaři se svatomartinským vínem. Zápasí hlavně s nedostatkem skladů.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Čeští pěstitelé brambor by rádi napodobili úspěch, jaký se povedl vinařům se svatomartinským vínem. Těm se díky efektivní marketingové kampani podařilo v posledních letech značně navýšit spotřebu vína v období kolem 11. listopadu. Pro řadu Čechů se stala svatomartinská husa s lahví vína tradicí.

Pěstitelé chtějí podobným způsobem nakopnout poptávku po raných bramborách, jejichž sklizeň právě začala. „Chceme dát lidem každý rok signál, že na trh přichází české rané brambory,“ říká předseda Českého bramborářského svazu (ČBS) Miloslav Chlan. Kampaň odstartovala tento týden bramborovou kuchařskou show v restauraci Na Jitrách v Semicích u Lysé na Labem a pokračovat by měla sérií informačních článků v médiích o prospěšnosti konzumace raných brambor. Zapojit se chtějí i některé obchodní řetězce.

Na letošní rok má ČBS na akci vyčleněno 420 tisíc korun. Sedmdesát procent nákladů přispěje stát, zbytek zaplatí sami pěstitelé. Podle Chlana by projekt měl pokračovat i v dalších letech. Na stole podle něj byla i úvaha o vzniku „pěstitelského fondu“ po vzoru vlivného Vinařského fondu, který zaštiťuje propagaci vína. Z plánů však nakonec sešlo.

Cena brambor kolísá nahoru a dolů

Cena brambor na trhu je přitom značně nestabilní. V závislosti na poptávce a úrodě kolísá nejen mezi jednotlivými roky, ale i během měsíců, což zemědělcům přináší značné komplikace. „Bramboráři nemají žádnou jistotu, potřebují stabilitu,“ říká tajemník agrární komory Jan Doležal.

Jednou z hlavním příčin je přitom nedostatek skladovacích míst. V případě vysoké úrody se cena propadá, bramboráři však musí prodávat hned za minimální ceny. „Pokud pěstujete řepku nebo obilí a v daný rok je špatná cena, tak je můžete dát do skladu a neprodávat. Pokud se ale brambory neprodají a nemáte je kam uskladnit, tak shnijí,“ vysvětluje Chlan. Propagace raných odrůd by měla tento efekt zmírnit. V ideálním případě by se totiž zvedla poptávka.

Během letních, podzimních a zimních měsíců se ceny v obchodech drží obvykle na podobné úrovni. V momentě, kdy tuzemské zásoby dojdou a na trhy se dostanou produkty z dovozu, vystřelí náhle cena nahoru. „Loni v březnu dovozci využili situace a cena vyskočila nahoru. I proto potřebujeme sklady,“ říká Vlastimil Rasocha, místopředseda bramborářského svazu.

Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že brambory loni v březnu opravdu náhle podražily v průměru o 1,44 koruny na kilo. Podobná situace se v různé intenzitě mezi lednem a květnem opakuje každoročně. Pokud by skladů bylo v Česku dostatek, mohli by pěstitelé produkci uvádět na trh postupně a k cenovým výkyvům by nedocházelo.

Chybí sklady pro čtvrtinu úrody

Podle tři roky starého šetření svazu chybějí v Česku sklady asi pro dvě stě tisíc tun brambor, což odpovídá čtvrtině roční produkce. Asi třetinu kapacity je potřeba nově postavit. Zbytek tvoří zastaralé budovy, které už neodpovídají současným nárokům, pro dlouhodobé skladování brambor jsou nevhodné a čekají na rekonstrukci.

Opravy skladů už probíhají. Podle údajů ČBS směřovalo od loňského podzimu na investice do bramborářských skladů a další techniky asi dvě stě milionů korun. Více než polovinu z toho pokryly dotace z programu rozvoje venkova.

Brambory patří od roku 2015 mezi takzvané citlivé komodity. To znamená, že bramboráři mají podobně jako ovocnáři nebo chmelaři vedle klasické dotace na plochu, kterou dostávají všichni zemědělci, nárok na peníze navíc.

Ke standardním 5 443 korunám na hektar tak dostali loni pěstitelé konzumních brambor ještě téměř pět tisíc. U pěstitelů škrobových brambor to bylo dokonce více než šestnáct tisíc korun. Celkem tak bramboráři v rámci citlivých komodit dostali loni 135 milionů korun.

To podle ministra zemědělství Mariana Jurečky přispělo k tomu, že narostly pěstební plochy brambor i celková produkce. Agrární komora se chce podle Jana Doležala zasadit o to, aby podpora citlivých komodit v budoucnu ještě vzrostla na úkor automatické dotace. Z celkového balíku zemědělských dotací přidělovaných podle velikosti plochy by to podle představ komory mělo být dvacet pět až třicet procent místo současných patnácti.

Češi a brambory

Češi a brambory

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

kiwi
Hitparáda cenových extrémů potravin: nejvíc podražilo kiwi a máslo

Co mají společného melouny, pomeranče a kiwi? Kromě exotiky je to i vysoká cena, kterou si za ně zákazníci připlácejí v obchodech. Kilo kiwi zdražilo na sto...  celý článek

Ananas z Lidlu. Češi, Slováci a Maďaři kupují jiný než Němci a Rakušané. Je...
PŘEHLED: Další šizené potraviny. Sýrová náhražka, jablko místo pomeranče

Rozdíly v kvalitě potravin jsou i v privátních značkách řetězců. Test, který zpracoval Ústav konzervace potravin Vysoké školy chemicko-technologické, srovnával...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci po jednání tripartity 17....
Řešení dvojí kvality potravin si žádá revizi směrnice EU, prohlásil Sobotka

Řešení problému dvojí kvality zboží v zemích evropské osmadvacítky podle českého premiéra Bohuslava Sobotky vyžaduje revizi unijní směrnice o nekalých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.