Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Kampelička WPB Capital čelí insolvenčnímu řízení, družstvo dluh odmítá

  • 13
Spořitelní družstvo WPB Capital čelí insolvenčnímu řízení. Insolvenční návrh k Městskému soudu v Praze na něj podala pardubická společnost Tapovan, které záložna údajně dluží 4,5 milionu korun. WPB Capital dluh odmítá, informovaly páteční Lidové noviny.

"Je to další ze série kroků šikany, kterým v posledních třech letech WPB Capital čelí," řekl LN obchodní ředitel družstva Michal Čejka.

Na začátku dubna obdrželo WPB Capital nepravomocné rozhodnutí České národní banky o odejmutí povolení působit jako družstevní záložna (více čtěte zde). Na základě předběžného opatření centrální banky nesmí už od loňského května přijímat nové vklady a poskytovat nové úvěry.

Klienti nicméně nemusí být kvůli insolvenci nervóznější. Podle zákona nemůže družstvo skončit úpadkem, dokud definitivně nepřijde o licenci. Pokud to však nakonec nastane, WPB možná podobně jako Metropolitní spořitelní družstvo skončí v konkurzu, napsaly LN. Družstvo proti odejmutí licence podalo rozklad k bankovní radě ČNB a podniká kroky k odmítnutí insolvenčního návrhu.

WPB Capital pohledávku neeviduje, tvrdí ředitel

Společnost Tapovan se základním kapitálem 200 tisíc korun dostala v roce 2011 od WPB úvěr 96 milionů korun na nákup cenných papírů, konkrétně na pořízení směnky od společnosti J&T Private Equity. Tuto směnku použila jako zástavu proti půjčce. Peníze nikdy nesplatila. Tvrdí ale, že kampelička ji zpeněžila částkou 102 milionů korun. A právě rozdíl mezi půjčkou a utrženou hodnotou je podle Tapovanu důvod, proč by WPB měla skončit v úpadku, dodaly LN.

"WPB Capital tuto pohledávku neeviduje. Společnost Tapovan se v současnosti s dalšími lidmi nedůvodně a nezákonně snaží o prohlášení úpadku WPB Capital," řekl LN Čejka. Podle něj se naopak Tapovan pokoušel směnku protiprávně získat zpět, aniž by splatil úvěr.

Kampelička WPB Capital, která má téměř 11 tisíc členů, skončila loni po třech letech ve ztrátě. Zatímco v roce 2012 vykázala zisk přes 90 milionů korun, rok 2013 ukončila ve ztrátě 12 milionů korun. Tento propad podle záložny způsobilo především nepřiměřeně dlouhé předběžné opatření ČNB, které nedovoluje přijímat nové vklady a poskytovat nové úvěry.

,