Když před necelým měsíce oznámilo ministerstvo dopravy, že výstavba kanálu není ekonomickým nesmyslem, neznamenalo to automaticky, že se v dohledné době začne se stavbou, uvedl na dnešním seznámení veřejnosti s projektem Ťok. Ten nedávno dokončenou studii proveditelnosti označil za splněný domácí úkol, podle kterého se vláda musí rozhodnout, zda bude v projektu pokračovat dál. Doposud totiž projekt, který napojí Česko na lodní trasy z Černého a Baltského moře, neměl jednoznačný souhlas Rakouska nebo Slovenska, které by Česku při jeho výstavbě musely být partnery
„I předchozí vláda Polska se k tomu projektu stavěla spíše zdrženlivě. Přehodnocení polské strany pro měl být impuls vůbec studii nechat zpracovat,“ uvedl Ťok. Nejblíže k realizaci je tak úsek napojující Ostravsko na Odru přes polské Kožle, doplnil šéf strategie dopravního resortu Luděk Sosna.
Velký rybník
Podle Ťoka nejsou pravdivé argumenty různých ekologických organizací, že pro plánovanou obří vodní stavbu není v Česku dostatek vody, nebo že bude vodu pro lodní provoz odebírat z vodních toků.
„Kanál bude připomínat uzavřenou soustavu rybníků, mezi kterými budou plavební komory a čerpací stanice přečerpávající vodu z jedné části do druhé,“ uvedl Michal Trnka ze společnosti Aquatis, která se na zpracování studie podílela. Napustit se tak bude muset pouze jednou a vyčerpá objem vody, který odpovídá dvěma třetinám objemu orlické nádrže. Během provozu se z kanálu odpaří 2,2 kubického metru vody za sekundu a tento výpadek se bude doplňovat v době, kdy bude vody dost, například v období jarního tání.
Písky, uhlí nebo kontejnery
Hlavním přínosem stavby je podle ministerstva dopravy převedení části kamionové dopravy na ekologičtější nákladní lodě. Hotová stavba má podle studie v roce 2079 odčerpat z českých silnic téměř pět tisíc kamionů, v případě omezenější varianty propojující pouze Dunaj s Odrou necelé tři tisíce nákladních aut. V témže roce by pak například pouze ostravským Mošnovem ročně proudilo na lodích 36 milionů tun zboží, což je více než dvacetinásobek zboží, které nyní přepraví nákladní lodě po všech českých řekách.
Poměrně optimistický scénář zájmu o plavbu vychází z prognózy ekonomického růstu Česka a okolních zemí, kterou zpracovala poradenská společnost Ernst & Young, uvedl další ze zpracovatelů studie, Martin Pavel. Ta předpokládá, že při růstu HDP o jeden procentní bod se zvýší objem přepravy o 0,8 procenta.
Podle Sosny by z koreb kamionů a z nákladních vlaků mohla být do lodní dopravy převedena část přeprav sypkých materiálů, jako je například písek a další zboží, které se rychle nekazí. Druhou částí přeprav pak mohou být kontejnery s textilem a elektronikou.
Samotná výstavba částí kanálu ale nebude hned. Studie sice uvádí zahájení stavby po roce 2030. Podle Sosny jde ale o pracovní optimistické datum, které se vzhledem ke zkušenostem z přípravy velkých projektů pravděpodobně protáhne.
Možné zpoždění ale může být i ke prospěchu věci. Zahájení výstavby kanálu tak nebude tolik kolidovat se stavbou dalšího obřího infrastrukturního projektu, kterým je síť vysokorychlostních železnic. Ta by se podle Ťoka měla z velké části stihnout dokončit dříve.
Filmový dokument z roku 1945 vyrobený firmou Baťa pojednává o přínosech průplavu Dunaj-Odra-Labe pro Československou republiku:
