Uhličitan lithný, neboli produkt po úpravě vytěžené lithné slídy, ze kterého se následně získává čisté lithium pro použití do baterií.

Uhličitan lithný, neboli produkt po úpravě vytěžené lithné slídy, ze kterého se následně získává čisté lithium pro použití do baterií. | foto: Profimedia.cz

Janeček získal poslední povolení, těžba lithia na Cínovci může začít

  • 82
Společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ miliardáře a filantropa Karla Janečka, dostala od báňského úřadu poslední povolení k těžbě lithia z odkaliště v krušnohorském Cínovci. Separace lithných slíd by mohla začít za dva až tři roky.

Janečkova firma tak má otevřené dveře k tomu, aby se stala prvním těžařem, který bude na území Česka lithium cíleně těžit. V minulosti se získávalo jen jako druhotná surovina například při těžbě cínu. V poslední době ale díky použití v bateriích mobilních telefonů nebo elektromobilů poptávka po tomto alkalickém kovu roste.

Právě na to vsadila před třemi lety investiční společnost RSJ, když koupila většinové podíly v Cínovecké deponii a společnosti Sanaka, které se snažily získat potřebná povolení k těžbě ze starých odkališť v Cínovci a v Horním Slavkově.

V Cínovci se to nyní povedlo a těžbě - přesněji řešeno oddělování lithné slídy na separační lince z již vytěžené suroviny skladované na odkališti - teoreticky nestojí nic v cestě. „Obvodní báňský úřad vydal Povolení hornické činnosti, vůči kterému se dosud nikdo neodvolal. Pokud se tak nestane ani během několika dalších dní, bude rozhodnutí pravomocné,“ upřesňuje situaci z pohledu regulací mluvčí Státní báňské správy Bohuslav Machek.

V odkališti je lithium za dvě miliardy

„Mohli bychom začít separovat za dva až tři roky, celá těžba by probíhala přibližně pět let,“ popsal nejbližší plány finanční ředitel RSJ Libor Winkler. Postavení linky a následná logistika si podle něj vyžádá náklady ve stovkách milionů korun. Zaměstnat by projekt měl asi osmdesát lidí.

Cínovecká deponie (CD) má povolení k „probrání“ stovek tisíc tun již dříve vytěžené „odpadní“ suroviny. Z ní se mechanicky vyseparuje meziprodukt - lithná slída. Z něj se poté již složitějšími úpravami (hydrometalurgickým zpracováním) získává uhličitan lithný, tedy „bílý prášek“, se kterým se obchoduje (o procesu získávání a zpracovávání lithia pojednává starší rozhovor s odborníkem).

Winkler se netají tím, že RSJ je v prvé řadě finanční investor a pokud přijde odpovídající nabídka, deponii i s právy na těžbu prodá. Podobně by se nebránil ani vstupu strategického investora. Vlastními silami je podle něj nyní firma připravena separovat slídu a tu prodávat dál na zpracování.

Na odkališti v Cínovci smí CD zužitkovat 680 tisíc tun suroviny. V ní by se podle průzkumů mělo nacházet množství slídy, ze kterého lze následně získat přibližně 11 130 tun uhličitanu lithného, tedy po finální úpravě 2 100 tun elementárního kovového lithia, které se používá v bateriích do notebooků, telefonů nebo elektromobilů.

Teoretická cena získatelného uhličitanu lithného by při současné hodnotě přibližně 6 760 dolarů za tunu (jedná se o údaj z letošního léta) činila 75,2 milionu dolarů, tedy v přepočtu asi 1,9 miliardy korun. Pokud ale bude CD prodávat lithnou slídu, bude tak muset činit pravděpodobně za nižší ceny.

Na druhou stranu je nutné říci, že cena lithia na trzích je značně kolísavá. V lednu 2016 vyskočila spotová cena na čínském trhu dokonce na 18 tisíc dolarů za tunu.

Australané chtějí v Cínovci těžit hlubinně

Cínovecká deponie není jedinou firmou, která má v Česku zálusk na těžbu lithia. Žádný další subjekt se ale v povolovacím řetězci momentálně nedostal až k Báňskému úřadu, který má v gesci poslední dva kroky - Stanovení dobývacího prostoru a Povolení hornické činnosti.

Ve finální fázi předchozího řízení u ministerstva životního prostředí je nyní sesterská společnost CD Sanaka Industry, která podle Winklera právě podstupuje proces vyhodnocení vlivu na životní prostředí EIA. Sanaka by v Horním Slavkově chtěla taktéž těžit z odkaliště. Nacházet se v něm má přibližně 2,5násobně více lithia než v Cínovci.

Zdaleka největší - a také nejkomplikovanější - plány má ale v Krušných horách firma Geomet, kterou vlastní australská společnost European Metals. Ta chce na rozdíl od CD nebo Sanaky těžit v Cínovci hlubinně a ze země dostat násobně více suroviny. Tomu odpovídá i komplikovanost nutných povolení. Zatím se v povolovacím procesu pohybuje na úrovni ministerstva životního prostředí (více o plánech na těžbu lithia v Krušnohoří jsme psali zde).

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Křišťálová Lupa 2016

Elektromobil