"Po právu tak zůstanou i nadále českou specialitou," pochvalovala si velvyslankyně České republiky při Evropské unii Milena Vicenová.
Karlovarské oplatkyJejich výroba má dlouhou tradici, v Karlových Varech se prokazatelně vyráběly přibližně od poloviny 18. století. Tato lehce stravitelná specialita s dietním charakterem byla doplňkem jídelníčku lázeňských hostů. Po roce 1948 byla sice výroba dočasně přenesena i na jiná místa v okolí Karlových Varů, vždy však zůstala v regionu. V roce 1989 se výroba navrátila k osvědčené tradici a nyní se Karlovarské oplatky vyrábí výlučně v Karlových Varech. |
"Evropská ochrana českých výrobků je dobrým nástrojem nejen pro ochranu proti zneužití, ale i pro marketing při získávání cizích trhů," uvedla.
Proti chráněné značce protestovalo Německo a Rakousko, jejichž výrobci používají německou verzi názvu "Karlsbad Oblaten". Snaha české vlády o ochranu geografického názvu se nelíbila zejména sudetským Němcům, jejichž krajanská sdružení si na oplatky také dělala nárok. (více čtěte)
Brusel nakonec rozhodl, že po dobu pěti let budou moci být používány i německé názvy.
O ochranu zeměpisného označení pro Karlovarské oplatky a Karlovarské trojhránky požádala Česká republika už na podzim roku 2004, tedy krátce po vstupu do Evropské unie, ale úspěchu se dočkala až letos 26. května.
"Evropská unie eviduje asi tisíc produktů s chráněným označením. Zhruba tři desítky z nich jsou z České republiky," uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa.
Karlovarské oplatky a Karlovarské trojhránky se zařadí například po bok Mariánskolázeňských oplatek, Štramberských uší, Hořických trubiček, Pardubického perníku i Žateckého chmele.
Už dříve byl zařazen na seznam výrobků chráněných Evropskou unií také Karlovarský suchar, který patří společně s lázeňskými oplatkami k nejznámějším karlovarským výrobkům. (více čtěte)
