Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Boj o pětinu národního bohatství. Rozvod s Katalánskem může bolet

  11:09aktualizováno  11:09
Spor o samostatnost Katalánska, který eskaluje po nedělním kontroverzním referendu o nezávislosti, je zásadní i z ekonomického pohledu. Pokud by k odtržení regionu od Španělska skutečně došlo, může to mít velké ekonomické důsledky pro celou zemi i Evropu. Katalánsko je totiž ekonomicky neproduktivnějším regionem Španělska.

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o katalánské nezávislosti (2. října 2017) | foto: Reuters

Katalánsko zaujímá přes 6,3 procenta území Španělska a má 7,45 milionu obyvatel, což je 16 procent obyvatel celé země. Jeho ekonomika ve výši 215,6 miliardy eur je ale větší než u většiny zemí eurozóny a tvoří zhruba pětinu španělského hrubého domácího produktu (HDP). Severovýchodní region Španělska žene průmysl, výzkum i cestovní ruch. Španělsky region s vlastní řečí a kulturou je na druhou stranu zatížen poměrně velkým dluhem.

KOMENTÁŘ: Ne zcela férové katalánské referendum

Loni představoval hospodářský výkon Katalánska 19 procent celého španělského HDP. Region dokonce soutěžil s Madridem o post nejbohatšího koutu země. Při přepočítání HDP na hlavu je Katalánsko čtvrté, a na jednoho obyvatele tak v průměru ročtě připadne 28 590 eur (asi 741 tisíc korun). Pro porovnání: HDP na obyvatele v celém Španělsku vychází na 24 tisíc eur. 

Stejně jako v Madridu je v Katalánsku také nejnižší nezaměstnanost v zemi. Ve druhém čtvrtletí letošního roku to bylo 13,2 procenta. Celostátní úroveň nezaměstnanosti přitom byla 17,2 procenta.

Ekonomický význam Katalánska

Domov velkých společností

Katalánsko je zároveň nejsilnějším exportním regionem v zemi. V loňském roce a v prvním čtvrtletí letošního roku vyvezlo 25 procent veškeré své výroby. Předloni navíc region přilákal přibližně 14 procent zahraničních investic a v hledáčku investorů se tak stal dvojkou v zemi. Největší zájem byl  o Madrid, který získal ve stejném roce 64 procent zahraničního kapitálu. Ostatní regiony se umístily daleko za Katalánskem.  

Katalánské referendum

V hlavním městě Katalánska, v Barceloně, sídlí několik velkých společností. Mezi nimi textilní skupina Mango, třetí největší španělská banka CaixaBank, Gas Natural, dálniční gigant Abertis nebo parfumérie Puig, která vlastní značky Nina Ricci, Paco Rabanne a Jean-Paul Gaultier.

Hlavní průmyslový hráč

Pilířem katalánského průmyslu je zemědělsko-potravinářské, chemické a automobilové odvětví. Region je zároveň velkým logistickým dopravním uzlem. Nejsilnější je v Katalánsku zemědělsko-potravinářský průmysl, kterému vévodí obchod s masem. Oblast také zajišťuje polovinu veškeré španělské výroby chemikálií. Podle místní federace je obrat v odvětví v Katalánsku vyšší než v Rakousku nebo Dánsku.

Katalánsko bylo loni po provinciích Castilla a Leon také druhým největším výrobcem automobilů ve Španělsku. Díky značce Seat zde mají své továrny automobilky Nissan a Volkswagen. Španělsko je po Německu druhým největším výrobcem automobilů v EU.

Ekonomický význam Katalánska

Nové technologie a výzkum

Vzhledem k tomu, že Katalánsko od roku 1990 investuje do vědy a výzkumu - zejména do genetiky, neurovědy a buněčné biologie - představuje sektor v současné době celých 7 procent HDP. V regionu se nachází mnoho špičkových nemocnic a výzkumných středisek, mimo jiné i v oblasti jaderné energetiky.

Vyhlášení nezávislosti Katalánska je otázkou dnů, prohlásil tamní premiér

Barcelona podporuje nové technologie. Každoročně hostí Mobile World Congress a katalánské univerzity patří k nejlepším v zemi. Z pěti špičkových španělských univerzit v nezávislém žebříčku Shanghai Ranking Consultancy, jsou tři katalánské. Patří mezi ně Pompeu Fabra, Univerzita v Barceloně a Autonomní univerzita v Barceloně. Dobře známé jsou však i katalánské obchodní školy Esade a IESE.

Top turistická destinace

Díky svým plážím v Barceloně a na pobřeží Costa Brava je Katalánsko zároveň turisticky nejlákavějším regionem Španělska, a tento trend se neustále zvyšuje. V roce 2016 navštívilo zemi více než 18 milionů turistů, což byla zhruba čtvrtina všech turistů, kteří do země přijeli. 

V Barceloně se nachází druhé největší letiště v zemi. V roce 2016 přes něj cestovalo více než 44 milionů cestujících. Barcelonské letiště El-Prat oceňují hlavně nízkonákladové letecké společnosti, které jej používají jako evropské centrum pro své dálkové lety do Ameriky.

Barcelonský přístav je po Algeciras na jihu a Valencii na východě třetí největší přístav ve Španělsku a zároveň jeden z největších přístavů pro výletní lodě v Evropě.

Achillova pata Katalánska

Problémem Katalánska je však jeho dluh, představuje 35,4 procenta jeho HDP, díky čemuž bylo Katalánsko v prvním čtvrtletí letošního roku po Valencii a Kastilii La Mancha třetím nejzadluženějším regionem Španělska. Na konci června dosáhl jeho dluh 76,7 miliardy eur. 

Ratingové agentury region zařadily do spekulativního stupně, což znamená, že si Katalánsko nemůže půjčovat přímo na finančních trzích. Je tedy závislé na úvěrech vydaných španělským státem.

Co by bylo kdyby...

Případné odloučení řeší oba tábory, jejichž postoje jsou odlišné a často založeny na odlišných metodologiích i hypotézách. Pokud se Katalánsko odtrhne, opustí podle španělského ministerstva hospodářství Evropskou unii a jeho HDP by mohlo klesnout o 25 až 30 procent, nezaměstnanost by se zdvojnásobila. Někteří ekonomové se však domnívají, že nově vzniklá republika by v EU zůstala a její HDP bude v krátkodobém horizontu stabilní a v dlouhodobém horizontu stoupne o 7 procent. 

Katalánská vláda tvrdí, že díky nezávislosti se region zbaví dluhu a rozpočet se konečně dostane do přebytku. Region totiž posílá většinu daní do Madridu a zpátky se mu vrací jen minimum. Tento schodek podle regionálního ředitele dosahuje přibližně 16 miliard eur, což je asi 8 procent HDP Katalánska. Ústřední vláda podle jiné metodiky odhaduje, že je to 10 miliard, tedy 5 procent regionálního HDP.

Jednou z klíčových otázek pro tamní katalánské vlády také bylo, zda Katalánsko muselo k celkové zadlužení přibrat určitou poměrnou část dluhů současné centrální španělské vlády.

„V extrémním případě by další části španělského území a ekonomické síly mohly vyhlásit nezávislost na Španělsku a nechat splácení celého dluhu zbylým regionům. Dluh by se stal nesplatitelným a prakticky bezcenným pro majitele španělských dluhopisů,“ uvedl k možné spekulaci analytik BH Securities Martin Vlček.

Referenda o nezávislosti Katalánska se zúčastnilo okolo 2,26 milionu voličů:





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Omáčková mánie. Američanka vyměnila jeden balíček Sečuánu za auto

Pár desítek sáčků limitované edice Sečuánské omáčky, které se prodávaly v několika vybraných restauracích fastfoodového řetězce McDonald’s v USA, vzbudilo...  celý článek

Karel Gott
KOMENTÁŘ: Proč hvězdy berou tolik? Gott měl talent ale i dávku štěstí

Miliardově rekordní přestup fotbalisty Neymara či astronomické výdělky hvězd boxerského ringu oživily otázku: Proč špičkoví sportovci a zpěváci berou...  celý článek

Máme vlastní značky, ukazuje slovenský Lidl v nových spotech - špagety
VIDEO: Slovenský Lidl provokuje. Dobírá si ceny značkových produktů

Reklamní kampaně německého obchodního řetězce Lidl provází jedna kontroverze za druhou. V nejnovější kampani na Slovensku se řetězec snaží posílit pozici...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.