Církev kvůli restitucím postupně nabírá zaměstnance. „Určitě přibývá lidí v administrativě a se vznikem nových obchodních společností, nedovedu říct kolik. Zodpovědný člověk je samozřejmě úzký profil,“ říká Přibyl. Církev zaměstnává 3,5 tisíce lidí, z toho 1 700 duchovních.
Katolíci však „nepřímo“ mají i další zaměstnance. Ty, kteří pracují v subjektech, které církev zřizuje. Tedy například v charitách, ve školství a sociálních službách, které celkem zaměstnávají odhadem 14 tisíc lidí. „To je zhruba jako maloobchodní řetězec Tesco nebo Kaufland,“ srovnává generální sekretář.
Platy se jim po restitucích církevního majetku nezvedly. „Finanční náhrady od státu jsou sice velká čísla, ale hospodaření je napjaté. Je to však otázka času – za deset let bude možné mzdy zvednout na běžnou úroveň. Byl bych rád, kdyby byl kněz ohodnocen jako lékař,“ říká.
Jako doplňkovou činnost pro zhodnocování církevního majetku církev rozjíždí také podnikání. „Firmu zakládáme tehdy, když se najdou lidé, kteří by to dělali. Nevytváříme prázdné struktury, do kterých by se pracně dosazovali lidé. Někdo z církve má nápad, že by bylo dobré mít pivovar, a najde se šikovný sládek, který chce dělat dobré pivo pod značkou církve,“ uvádí příklad Přibyl.
Církvím se podle zákona o majetkovém narovnání z roku 2013 vrátil movitý a nemovitý majetek. Jako kompenzace za to, co už nešlo z nejrůznějších důvodů fyzicky vrátit, jim stát postupně vyplácí finanční náhrady.
Než vrácený majetek začne vynášet, dostávají církve, stejně jako dosud, od státu příspěvek na provoz. Ten se však rok od roku snižuje a v roce 2030 vyschne. Loni to pro diecéze bylo 892 milionů korun.
