Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo byl Hewlett? Otec kalkulačky

  18:39aktualizováno  18:39
Výší svých úspor určitě v zimě roku 1939 William Hewlett a Dave Packard, dva spolužáci ze Stanfordovy univerzity, nad svými kolegy nevynikali. Šestadvacetiletí mladíci dali tehdy na rozjezd své elektrotechnické firmičky v kalifornském Palo Alto nedaleko San Francisca dohromady 538 dolarů. Dnes převyšuje obrat společnosti Hewlett-Packard, která se v průběhu desetiletí přerodila z výrobce jednoduchých zařízení ve třetího největšího producenta počítačů na světě, původní vklad téměř stomilionkrát.

Nikdy po více než šest desítek let své existence neskončila ve ztrátě především kvůli schopnostem a vizím svých otců. Jak se Hewlett-Packard podaří vstup do prvního čtvrtletí nového tisíciletí se už však žádný z dvojice zakladatelů nedozví. Necelých pět let po smrti Davida Packarda, zemřel v lednu 2001 i William Hewlett. Jeho odchod zasáhl celý počítačový svět.

"Bill Hewlett pro mě byl inspirací. Dosahoval úrovně, po níž současná generace technologických ředitelů může jen toužit. Byl znamenitý technik, výtečný obchodník a velký člověk," uvedl například šéf Microsoftu Bill Gates. Zatímco Packardovi připadaly při řízení firmy spíše ekonomické úkoly, Hewlett byl vnímán jako motor inovací, kterými společnost proslula. "Jako správci jeho odkazu budeme opatrovat a chovat v sobě Billův zářivý duch invence," řekla současná generální ředitelka Hewlett-Packard Carly Fiorina.

V letech, kdy byl Hewlett prezidentem společnosti (1964-1977), prorazila firma s prvním kalkulátorem HP35. "To byl obrovský průlom. Získali monopol na trhu a poslali logaritmické pravítko do šrotu," sdělil magazínu Computerworld.com počítačový historik Paul Ceruzzi. Připomněl i historku, podle které museli inženýři firmy tehdy přesně změřit Hewlettovu kapsu, aby se do ní kalkulačka opravdu vešla.

Kromě svého technického nadání prosluli Hewlett s Packardem i osobitým způsobem řízení, kterému se dodnes říká "HP styl". "Manažeři se tradičně věnují zdokonalování svých finančních, plánovacích nebo marketingových dovedností. Příliš často pak přisuzují vztahům s lidmi vedlejší roli," prohlásil počátkem osmdesátých let v jednom z projevů Hewlett, který celý život přisuzoval zaměstnancům nejvyšší prioritu.

William Hewlett
(20. 5. 1913 - 12. 1. 2001)

* v roce 1939 absolvoval kalifornskou Stanfordovu univerzitu a s Davidem Packardem založil elektrotechnickou firmu Hewlett-Packard

* z počátečního kapitálu 538 dolarů vybudovali koncern, s obratem téměř 50 miliard dolarů

* aktivní vedení firmy Hewlett opustil v 65 letech v roce 1978

* z majetku odhadovaného na devět miliard dolarů rozdal značnou část na dobročinné účely

* kromě techniky projevoval velký zájem o medicínu, botaniku, volný čas trávil farmařením a rybaření
Proto se ve vzpomínkách současných i bývalých zaměstnanců objevují oba zakladatelé mnohem častěji, než by se dalo čekat u kolosu s více než 80 tisíci zaměstnanci na celém světě. "Oba byli pořád ve firmě, i v osmdesátých letech, kdy jsem tam pracovala. Chodili po chodbách, bavili se s lidmi. Pořádali báječné přestávky na kávu se sladkostmi a čerstvým ovocem," vzpomíná personalistka Nancy Shermanová, která v Hewlett-Packard pracovala sedm let do roku 1990.

"Opravdu zastáva li názor, že každý ve firmě je důležitý. Bez ohledu na to, na které úrovni jste pracovali, váš hlas byl platný a měl být slyšet," dodává bývalý zaměstnanec Mike Beasley.

Konkrétní příklad vztahu k pracovníkům firmy lze nalézt na počátku sedmdesátých let. Pod Hewlettovým vedením tehdy firma čelila poklesu tržeb a potřebovala propustit asi tisícovku lidí, což tehdy představovalo asi deset procent celkového stavu. Namísto toho tehdy Hewlett vyhlásil, že prakticky každý bude mít v pátek neplacené volno. Opatření trvalo šest měsíců, než společnost krizi překonala.

"Už při zakládání firmy jsme si řekli, že nechceme masově propouštět," odůvodnil Hewlett vzpomínkami z mládí na hospodářskou krizi obdobné přístupy k řešení těchto problémů. Zdá se, že část této atmosféry se daří přenášet i do dnešních dnů. Poté, co Hewlett-Packard nenaplnil kvůli problémům celého odvětví své poslední finanční cíle, zřekla se Fiorina i další členové top managementu části svých odměn.

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Obchodní ředitel řetězce COOP Josef Plesník
Vzpomínky na JZD nám škodí, mladé družstva nelákají, říká šéf COOP

COOP letos slaví 170 let. Na velký večírek to však nevypadá. Obce nechávají obchody zavřít a mladí se do družstevničení nehrnou. Až 800 prodejen může být brzy...  celý článek

Západní vstup do haly byl v den slavnostního otevření nazdoben prapory i...
Amazon před Vánoci hromadně nabírá, práci tu dostane 2 500 brigádníků

Americký internetový prodejce Amazon v tuzemsku v předvánoční sezoně nabere 2 500 nových sezonních pracovníků. V České republice aktuálně pro společnost...  celý článek

Lidé se snaží ušetřit za kouření, do cigaret balí doutníkový tabák
Tabák v „doutníkovém balení“ je levnější, stát na daních tratí stamiliony

Levné kouření láká a stát přichází o spotřební daň. Rozdíly ve zdanění tabáku v různých formách jsou i několikanásobné. Na trhu jsou například k mání doutníky,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.