Přicházela tam jako expertka na rizikové úvěry.
Těmi se předtím zabývala ve svých krátkých angažmá postupně v České spořitelně, České bance a Union Bance.
Časem se proto přesunula do České finanční s. r. o., dceřiné společnosti Konsolidační banky, ředchůdkyně České konsolidační agentury. Do České finanční v rámci restrukturalizace putovaly nedobytné pohledávky malých bank. Ve firmě působila na pozici jednatelky a první náměstkyně. Právě tady se také setkala s dalším obviněným v čerstvé úplatkářské aféře, Josefem Tykvou, který tam tehdy pracoval.
Rychlý odchod
Z firmy musela rychle odejít po nástupu Jiřího Rusnoka do čela ministerstva financí v roce 2001. Prý existovaly pádné důvody. "Objevili jsme promlčené pohledávky v hodnotě 2,5 miliardy korun. Velká část z nich se týkala severomoravských firem," říká jeden z bývalých vysoce postavených manažerů České finanční.
Jednoduše řečeno, státní úřad se tyto nedobytné dluhy nijak aktivně nepokoušel vymoci, nezažaloval je, a tak se mnohé firmy snadno zbavily svých dluhů. Osobní odpovědnost Radky Kafkové se nikdy neprokázala.
Mezi nejlépe placené úředníky se dostala znovu v roce 2003. Tehdy ji ministr financí Bohuslav Sobotka navrhl vládě jako vhodnou kandidátku na členku představenstva ČKA. Kafkovou tehdy doporučila i personální agentura Dr. Kaufmann & Partner, jež pro ČSSD často vybírá manažery do vysokých pozic.
V ČKA měla na starosti takzvané komplexní řešení, starala se o balíky pohledávek po velkých firmách typu Setuza, Korado nebo Zetor.
Právě postup v obchodním případě Zetor kritizoval před měsícem Nejvyšší kontrolní úřad. Kontrola prý zjistila nestandardní postoupení pohledávek. Díky funkci v ČKA se Kafková vrátila i do České finanční. Od června 2004 je v její dozorčí radě.
