Představa, že velké vinařské společnosti stále vlastní – nebo v nich aspoň mají nějaký majetkový podíl – jen vinaři z jižní Moravy, je totiž hodně naivní. Stejně jako v jiných odvětvích si kupují akcie a podíly i lidé, kteří pocházejí odjinud. Třeba až ze zahraničí, a často se také věnují i jinému druhu podnikání.
Patria už nepatří jen družstevníkům
Například Patria Kobylí vznikla v roce 1998 a v té době měla dokonce 763 akcionářů, většinou členů zdejšího družstva. "Nyní jich je kolem 650. Někteří už své akcie prodali,“ uvedl předseda představenstva Patrie Kobylí Josef Čačík.
Přiznal, že oni mají jednoho většího akcionáře, který není z oboru, majoritní podíl ve společnosti však nemá. "Že si někdo akcie kupuje a druhý prodává, je normální. Pokud je velký akcionář rozumný, může to být pro společnost naopak výhoda," uvedl předseda představenstva Josef Čačík.
Patria má obrovské sady, a dokonce vyrábí i bazény, a když vlastníci společnosti Vinium Velké Pavlovice hledali kupce, Patria Kobylí o ni projevila zájem. "Ucházeli jsme se o její odkoupení, ale bylo to pro nás příliš velké sousto," uvedl Josef Čačík, ale další podrobnosti odmítl sdělit. "Zavázali jsme se k mlčenlivosti," vysvětlil.
Impérium Dr. Oetkera
Příběh pudinkového krále Dr. Oetkera začal v roce 1944 v Německu, kdy mu při bombardování zemřela matka i nevlastní otec a on se v osmadvaceti musel ujmout rodinné firmy zaměřené na prodej prášku do pečiva. Vytvořil z ní velkou potravinářskou společnost, která začala prodávat i šumivá vína. A právě přes "šampaňské" se dostal až na jižní Moravu. Do impéria Dr. Oetkera patří totiž i německá společnost Henkell & Söhnelein.
"Už v roce 1999 vlastnila více než devadesát procent společnosti Bohemia Sekt a před dvěma lety se stala jejím stoprocentním vlastníkem," uvedl finanční ředitel společnosti Bohemia Sekt Ondřej Beránek, který potvrdil i spojitost společnosti s rodinnou firmou Dr. Oetkera.
Bohemia Sekt má na tuzemském trhu podíl pětasedmdesát procent a vyváží nejméně do patnácti zemí světa včetně Austrálie.
"Má několik subjektů a k nejvýznamnějším patří Habánské sklepy ve Velkých Bílovicích, Víno Mikulov, Vinařství Pavlov a Chateau Bzenec," uvedl Beránek. Rudolf August Oetker, jeden z největších poválečných německých podnikatelů, letos v lednu zemřel. V devadesáti letech. Spojení s moravskými vinaři však už domlouvali jiní. Svému synovi Augustovi totiž předal firmu již v roce 1981.
Na trh? Čtyři miliony lahví Vinné sklepy Valtice částečně vlastní rodina Šťastných. Marek Šťastný z vedení firmy však konkrétní podíl nechce zveřejnit. "Drobných akcionářů je samozřejmě celá řada. My jsme větší akcionáři, oficiálně ale společnost neovládáme," prozradil pouze.
Valtické sklepy mají téměř osmdesát zaměstnanců. Jako středně velký výrobce dávají na trh asi čtyři miliony lahví vína ročně. "Odhadujeme, že náš podíl na trhu je mezi pěti až deseti procenty," dodal Šťastný.
Většinu Znovínu má majitel mlékárny
Znovín Znojmo, rovněž středně velká vinařská firma se zhruba sto zaměstnanci, vyrobí sice méně vína než Vinium Velké Pavlovice, co se však týče ročních tržeb, směle tuto společnost dohání.
Podle odborníků je to způsobeno tím, že Vinium se soustředilo spíše na velkou produkci levných vín, zatímco Znovín na kvalitnější, a tedy i dražší vína.
Společnost Znovín Znojmo má akcie na majitele. "Tudíž vždy až na valné hromadě se dozvíme, kdo je jejich vlastníkem," uvedl ředitel Znovínu Pavel Vajčner. Jak však dodal, přes osmdesát procent akcií Znovínu je nyní v rukou Zdeňka Paláta, majitele Jaroměřické mlékárny.
K velkým vinařským podnikům na jižní Moravě, které na trh dodávají více než milion litrů vína, patří například i společnost Réva Rakvice, kterou podle výpisu z obchodního rejstříku vlastní Zdeněk Šilinek z Pavlova, Jaroslav Švásta a Bronislav Průdek z Rakvic.
V obchodním rejstříku je také uvedeno, že jediným akcionářem Vinselektu Michlovský je Miloš Michlovský a že Moravské vinařské závody Bzenec vlastní Vinařské závody Hukvaldy. Ty už firmu přejmenovaly a přestěhovaly ze severní na jižní Moravu.
Mezi vinaři je známé i jméno opavského podnikatele Jiřího Kaprálka, s jehož jménem nebo jménem jeho rodiny je spojeno několik společností, například Zámecké sklepy Bzenec a Mikrosvín Mikulov.
K velkým vinařským firmám patří také Vinařství Mutěnice. Jednu polovinu společnosti vlastní zdejší podnikatel Miroslav Jagoš a druhou Eugen Radványi ze Slovenska.
Proč bylo Vinium na prodej?
Zpráva, že Vinium Velké Pavlovice má nového majitele, zaskočila i zdejší vinaře, přestože už delší dobu tušili, že se společnosti moc nedaří.
"Mluvilo se o tom, že je na tom ekonomicky dost špatně. Je to škoda. Nebyla to pro nás konkurence, naopak, kdyby Vinium dobře fungovalo a mělo dobré jméno, pomohlo by to i nám," je přesvědčen jeden ze zdejších soukromých vinařů.
Co přimělo majitele firmu prodat, to se jen zdejší vinaři domýšlejí, důvodů však nacházejí dost.
"Hodně investovali do nové technologie, po vstupu do Evropské unie však konkurence tlačila ceny dolů a neměli takové zisky, jak si představovali, měli dokonce problémy se splácením úvěru," uvedl jeden z vinařů, který si nepřál uvést své jméno.
Zejména drobní vinaři mají nyní také strach, že Vinium už od nich nebude vykupovat hrozny, že je raději doveze ze zahraničí. I když v posledních dvou letech za ně nabízelo tak nízké ceny, že je raději vozili jiným zpracovatelům, třeba do Čejkovic.
"V roce 2004 jako by Vinium chytilo druhý dech. Nabízelo tak dobré výkupní ceny, že tady stály dlouhé fronty a pěstitelé s bednami hroznů čekali i půl dne," posteskl si jeden z místních pěstitelů.
