Záporná daň je jednou ze zvláštností českého daňového systému. Vznikla v roce 2005 a měla být odměnou chudým rodičům za to, že se nespoléhají na dávky a snaží se vydělávat.

Záporná daň je jednou ze zvláštností českého daňového systému. Vznikla v roce 2005 a měla být odměnou chudým rodičům za to, že se nespoléhají na dávky a snaží se vydělávat. | foto: Profimedia.cz

Rodiny s dětmi by mohly přijít o daňový bonus. Kvůli příjmu z pronájmu

  • 151
Fiktivní příjmy z pronájmu už by se nemusely některým rodičům vyplácet tak jako nyní. Ministerstvo financí chce odstřihnout lidi, kteří předstírají výdělky, aby dosáhli na příjmy z takzvaného daňového bonusu.

Daňový bonus dostávají rodiče, kteří oficiálně vykazují tak malé zdanitelné příjmy, že jim vypočtená daň vychází buď nulová anebo tak malá, že ani nejsou schopni vyčerpat celou slevu na děti. To, co nevyčerpají, jim stát proplácí.

„Budeme hledat legislativní úpravy. Například, aby se z příjmů zakládajících nárok na daňový bonus některé druhy příjmů vyloučily,“ říká Alena Schillerová, náměstkyně ministra financí pro daně. Kandidátem číslo jedna je příjem z pronájmu, který se ve velkém zneužívá.

Nutnou podmínkou pro nárok na daňový bonus je vykázání práce – člověk musí přiznat v daňovém přiznání alespoň šestinásobek minimální mzdy ročně – loni to bylo 55 200 korun. Pokud chce rodič vykázat aktivitu a nechce podnikat nebo se legálně nechat zaměstnat, nejjednodušší je cokoliv pronajmout – třeba vrtačku nebo jiné nářadí.

Nejvíc lidí, kteří něco pronajímají, je v příjmové skupině do 200 tisíc korun. Pronájem je výhodný příjem, neplatí se z něj sociální a zdravotní pojištění.

Sice se daní, ale v praxi je daň nula, protože z vypočtené daně z pronájmu si lze odečíst slevu na poplatníka. A ta je štědrá, takže až do 165 tisíc ročně pronajímatel žádnou daň neplatí.

Daňový bonus - odměna chudým rodičům

A pokud má pronajímatel děti, tak dokonce od státu ještě peníze dostane – právě na daňovém bonusu. Za jedno dítě mu stát vyplatí 13 - 17 tisíc ročně podle počtu nezaopatřených potomků. Když mají čtyři děti a víc, dostanou od státu zápornou daň až 60 300 korun ročně. A za ty peníze už se vyplatí podat daňové přiznání a vymyslet si fiktivní příjem, ze kterého mu neplynou žádné odvody.

Záporná daň je jednou ze zvláštností českého daňového systému. Vznikla v roce 2005 a měla být odměnou chudým rodičům za to, že se nespoléhají na dávky a snaží se vydělávat. „Pokud je mi známo, podobný systém ve vyspělých ekonomikách nebývá,“ říká Tomáš Hunal, odborník na přímé daně z poradenské společnosti PwC ČR.

Jenže od svého vzniku rostou výplaty této dávky pro pracující nebývale rychle – z 1,5 miliardy korun v roce 2005 na šestinásobek v roce 2004 (9,25 miliardy). „Neumíme si to logicky vysvětlit. Rozhodně to není tím, že v domácnostech přibylo velké množství dětí,“ říká náměstkyně Schillerová. Jediným vysvětlením je tak zneužívání bonusu.

Z ministerstva financí se tak v krátké době stal největší plátce dávek pro děti. Ani ministerstvo práce se žádnou podobně vysokou dávkou nemůže pochlubit, přídavky na děti pro nízkopříjmové rodiny činí zhruba tři miliardy korun ročně.

Je jasné, že původní záměr se minul účinkem – lidi k větší ekonomické aktivitě a nezávislosti na státních penězích nemotivuje, spíše naopak.

Ministerstvo financí tak hledá cestu, jak daňový bonus zrušit a nahradit ho jinou dávkou, kterou by mohlo vyplácet právě ministerstvo práce. Jenže vymýšlet zbrusu novou dávku, která by odměnila nízkopříjmové rodiče snažící se pracovat a přitom vyloučila podvodníky, se jeví příliš složité. Jednodušší tak bude vyškrtnout příjmy z pronájmu z nároku na daňový bonus.

Je to už potřetí za pět let, co ministerstvo financí řeší zneužívání daňového bonusu. Nejprve z bonusu kvůli zneužívání vyšachovalo mimoevropské daňové poplatníky a poté ho upřelo části živnostníků, kteří uplatňují výdajové paušály.