V roce 1999 přitom firmy platily ze svého zisku státu 35 procent, loni to bylo 21 procent. Podle ředitele Institutu pro rozvoj podnikání VŠE, který se na analýze podílel, je to přirozené.
"Pokud totiž stát nasadí sazbu moc vysoko, potom se pro společnosti, zvláště ty nadnárodní, vyplatí investovat úsilí do obcházení platby těchto daní," popisuje Miroslav Křížek.
Jenže letos se rostoucí odvody daní hroutí. Přestože sazba klesla ještě o jedno procento na dvacet procent, stoupající objem vybraných peněz zastavila hospodářská krize.
Sazba je sice historicky nejnižší, avšak stát inkasuje zdaleka nejméně. Zatímco loni firmy ze svého zisku odvedly do srpna 74 miliard, letos je to jen 48 miliard. Prudce poklesl i poměr firemních daní na celkovém objemu peněz, které stát vybral. Místo 12,93 procenta v loňském roce je to zatím necelých devět procent.
Podle některých ekonomů a politiků je to důkaz, že objem vybraných daní se nedá jednoduše dávat do souvislosti s jejich sazbou. A důvod, proč další snížení sazby v příštím roce, které prosadila před několika lety Topolánkova vláda, zastavit.
Vyšší daň ze zisku neublíží
"My navrhujeme sazbu 21 procent. V tuhle chvíli by stejně firmám neublížila žádná sazba, protože žádný zisk mít nebudou," konstatoval europoslanec a ekonomický expert ČSSD Jiří Havel.
Tvrdí, že nižší daň pomůže jen velkým firmám a monopolům, které často vyvádějí peníze do zahraničí. Že se vybere méně, připouštějí i autoři analýzy. Ovšem dodávají, že zvýšení sazby daně povede k většímu poklesu vybraných peněz, než když zůstane sazba zachována na letošních dvaceti procentech nebo ještě o jedno procento klesne.
"Zvýšení daní by podle nás mělo opačný efekt. Přineslo by to sice dodatečné peníze do státní kasy, ale jednalo by se pouze o krátkodobé řešení. Dlouhodobý výpadek, ke kterému by došlo, by bohatě přebil tuto krátkodobou injekci," míní Miroslav Křížek a jeho kolega Michal Slavík.
Pokud by daň klesla o jedno procento, půjde podle ekonoma Leoše Vítka asi o osm až devět miliard korun, které místo ve státní kase skončí u podnikatelů.
"Pro firmy jsou to velké peníze, ale pro stát také. Otázka je, kde místo toho stát bude škrtat výdaje nebo zvyšovat jiné daně," uvedl Vítek.
Ministr financí Eduard Janota například navrhuje zvýšení daně z přidané hodnoty a spotřební daně. Janota se zatím přiklání spíš k "liberálnímu" proudu.
"Dosud snižování daně výběry skutečně zvyšovalo. Bylo to dáno především růstem hrubého domácího produktu, ale čísla naznačují, že do určité míry je větší výběr dán také tím, že firmy odvádějí daně poctivěji, pokud se po nich chce méně," přitakává Janota závěrům analýzy ekonomů z Institutu pro rozvoj podnikání.
Sociální demokrat Jiří Havel má pro vyšší objem inkasovaných daní jiné vysvětlení: "Je to výsledek situace, kdy se firmy postupně zbavily svých kostlivců a neměly peníze kam schovávat. Tak je musely danit," řekl.
