Když prášek pere jako voda

  • 48
Je velký rozdíl, jestli pračku naplníte práškem za tři koruny, nebo za jedenáct. Je však také velký rozdíl, jestli z pračky vyndáte zašedlá trička plná nerozpuštěného prášku, nebo čistě vyprané prádlo zbavené všech skvrn, zkrátka jestli prášek vypere na pětku, nebo na jedničku.

Rozdíl devíti korun za jedno praní a čtyř stupňů školního známkování za kvalitu vyprání stojí mezi propadákem a vítězem testu 15 univerzálních pracích prostředků, který pro MF DNES zpracoval Technický a zkušební ústav stavební v Praze.

GRAFICKÉ VÝSLEDKY
TESTU NAJDETE ZDE

Vítěz se jmenuje Ariel Automat, prášek z opačného konce žebříčku Bravil a jeho osmikilové balení stojí v Plusu 140 korun, tedy asi čtyřikrát méně než Ariel.

Pětka z praní na vysvědčení
Extrémně levné prášky jsou vlastně drahé. Že je to nesmysl? Není.

Když uvážíme, že prášek pere téměř stejně jako voda, a navíc poškozuje prádlo i pračku, jsou i malé pořizovací částky vyhozené peníze.

Bravil, který vyrábí Valtech Tors z Dolních Bojanovic, pere jen o chlup lépe než čistá voda. Účinnost praní mu v laboratoři změřili na 54 procent, účinnost čisté vody je 51 procent!

Při posuzování účinnosti praní jde vlastně o to, o kolik se uměle zašpiněná tkanina vypráním zjasní. Míra zjasnění vyjadřuje v procentech. Čím více, tím lépe. Vynikající prostředky mají nad 80, dobré nad 75 procent. Prostředky s hodnotami pod 60 procent si se špínou neporadí ani náhodou.

V žádném z minulých redakčních testů jsme nenaměřili tak nízké hodnoty, tentokrát jich dosáhly hned tři výrobky: Euroshopper, "1" prací prášek univerzální a Bravil. Na školním vysvědčení by si všechny tři za praní vysloužily pětku.

Rozdíl mezi nejlepším a nejhorším výrobkem je téměř propastný. Příklad? Když vyperete ubrus politý červeným vínem v Persilu Power Perls, dosáhnete zjasnění 99 procent, zatímco u prášku "1" z Carrefouru jen 54 procent. Tak to alespoň naměřil optický přístroj, který výsledky porovnával.

Z levných prostředků zastoupených v testu jsou v podstatě přijatelné jen dva - Doussy, který pral na dvojku, ale na tkanině zanechával hodně prášku, a Tesco Citrus, který pere průměrně, ale i on má nezanedbatelné inkrustace.

Pohroma pro prádlo i pračku
Inkrustace - tak se jmenuje další problém levných prášků. Perou tak, že špína nezmizí, ale jak se říká, do prádla „se zažere“. Je to tím, že se prášek špatně rozpouští, vodou se nespláchne a zůstane usazen v tkanině. To může pochopitelně škodit alergikům, ale také poškozovat prádlo a dokonce i pračku.

"Inkrustace zhoršují vlastnosti tkaniny: mají vliv na omak, prodyšnost, způsobují ztrátu pevnosti vlákna. Prádlo mění barvu, může zešednout či zežloutnout, vytvářejí se na něm fleky, které se jen těžko odstraní," říká David Nedoma, který test vedl.

"Navíc lze předpokládat i zvýšené usazování na vnějším povrchu bubnu pračky, a tím i jeho poškozování. Čím vyšší je inkrustace prádla, tím větší je i riziko poškození pračky."

Prášek, nebo gel?
Žádné problémy s inkrustacemi nemají tekuté prostředky, není z čeho, prášek se nekoná. Jejich výhodou je, že jsou bezfosfátové, tedy šetrnější k životnímu prostředí, na prádle nezanechávají žádné stopy, na druhou stranu neperou tak dobře jako standardní práškové prostředky.

Prokázal to i tento test: ze čtyř testovaných krok s nejlepšími práškovými držel v podstatě jen jediný - Persil Power Gel.

I bez fosfátů to jde
Test také ukázal, že bezfosfátové prostředky neperou hůř než fosfátové. Jedničku za praní si odnesly jak bezfosfátový Persil Power Perls, tak Ariel Automat, který fosfáty obsahuje. I ten se musí v budoucnosti bez nich obejít.

Firma Procter & Gamble dodává od začátku roku na trh jen prostředky bez fosfátů, jak slíbila spolu s ostatními výrobci v dohodě s ministerstvem životního prostředí.

,