Často jim nezbylo nic jiného, než za nákupy vyrazit na černý trh.
|
|
|
VELKÁ PŘÍLOHA |
Do peněženek Čechů přibyly kromě peněz i potravinové lístky. Bez nich nebylo možné legálně nakupovat. Příděly ale nebyly právě nejštědřejší, a právě proto se řada lidí vypravila za "černými nákupy."
"Objevovaly se však i opačné případy, hlavně v prvních válečných letech, kdy v hůře placených profesích nestačily pracovní příjmy k odběru zboží na lístky. Taková situace byla řešena zpravidla odprodejem části lístků lépe situovaným osobám. Podobně postupovali po celou válku nekuřáci s lístky na cigarety," píše ve své knize Hospodářské a sociální dějiny Československa Václav Průcha.
Lidé během války, když se jim vedlo dobře, vydělali zhruba 400 korun za týden, udává Průcha.
Pokud by celou mzdu utratili na černém trhu, který často představoval jedinou možnost, kde nakoupit potřebné zboží, získali by za ni jeden kilogram masa patnácti vejec nebo zhruba dvacet cigaret.
|
Kolik stálo zboží na černém trhu za války (1. 5. 1945) | ||
|
Zboží (1 kg) |
Cena na černém trhu (v korunách) |
Úřední cena (v korunách) |
|
Hrubá mouka |
40 - 150 |
4,2 |
|
Vepřová maso |
300 - 580 |
20 |
|
Vepřové sádlo syrové |
500 - 1800 |
19 |
|
Máslo |
600 - 1500 |
33 |
|
Vejce (1 ks ) |
10 - 30 |
0,95 |
|
Cukr |
230 - 450 |
8 |
|
Zrnková káva |
7000 - 9400 |
- |
|
1 cigereta |
10 - 34,50 |
0,50 |
|
1 pár pánských bot |
2500 - 5000 |
- |
| Zdroj: Průcha V. a kol.: Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918 -1992 | ||
