Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pro kina je nejlepší ošklivé počasí. Je to levná kultura, říká šéf multikin

  11:00aktualizováno  11:00
Recese kinům prospívá – je to poměrně levná kultura, říká zakladatel prvního českého multikina David Horáček. Na filmové pirátství podle něj nejvíc doplácejí snímky, které lidi moc nebaví, ani když si je zadarmo stáhnou z internetu. Multikina a jednosálová kina mají každé své místo na trhu, nevadí si, myslí si také majitel třetí největší sítě Premiere Cinemas.

David Horáček, spolumajitel sítě multikin Premiere Cinemas Czech | foto:  Petr Topič, MAFRA

Ekonomice se daří, platí to i pro kinoprůmysl?
Nám se daří velmi dobře. Trh naposledy výrazně poklesl v roce 2011 – o pětinu, to jsme ještě jako Premiere Cinemas neexistovali. Od té doby neustále roste. Rekordní byl pro Česko rok 2016, do kin přišlo 15,6 milionu diváků a tržby poprvé v historii překročily dvě miliardy korun. Rok 2017 byl o něco slabší, dorazilo 15,2 milionu diváků, tržby se však udržely nad hranicí dvou miliard. Důvodem byl filmově poměrně slabý podzim, ani Star Wars v prosinci to nedokázaly dohnat. My jsme meziročně vyrostli, měli jsme nějakých 650 tisíc diváků a obrat zhruba 110 milionů korun.

David Horáček

Začínal jako ředitel multikina v OC Olympia v Brně pro Ster Century Czech. Tu v roce 2002 koupil americký investiční fond Argus a kina přejmenoval na Palace Cinemas. V roce 2011 svých osm multikin prodal konkurenční Cinema City. Horáček spolu s Davidem Jelinkem v roce 2012 založili Premiere Cinemas Czech a převzali multikino v nákupním centru v pražské Hostivaři. Následně vybudovali další dvě, v olomoucké nákupní Galerii Šantovka a v obchodním centru Galerie Teplice. Kromě toho již sedm let pořádá v Česku Noc reklamožroutů, pětihodinovou přehlídku reklam z celého světa.

Na čem závisí, kolik lidí přijde do multikina?
Na dvou hlavních faktorech – komerční kvalitě filmu a počasí. Pro kino je nejlepší hnusné počasí. V České republice se tradičně nejvíce chodí do kina v zimě a v předjaří. A pak v době podzimních plískanic. Když je v zimě pěkně a všude sníh, lidé odjedou. V létě zase leží u vody. Posledních deset patnáct let to ovšem narušuje americký vliv.

Co máte na mysli?
V Americe je nejsilnější sezona letní, lidé mají volno a chodí víc do kina. Silná je i vánoční sezona. Takže filmy, které se před digitalizací distribuovaly na filmovém pásu a se kterými se čekalo v Česku až na podzim, dnes běží v kinech už v červenci, jako v Americe, a divák na to musí jít tehdy, kdy se to hraje. Před patnácti lety by Star Wars v polovině prosince do kin nikdo nenasadil. Z pohledu chování českého diváka jde o mrtvou sezonu, lidé se připravují na Vánoce a nemají čas chodit do kina.

Máte dvě multikina mimo Prahu. Liší se nějak ve svých požadavcích diváci z Prahy a z regionů?
Mimopražští návštěvníci po sobě mnohem více uklízejí (smích). Neliší se nijak, vidí stejné filmy. Nové nasazujeme souběžně v sedmdesáti až osmdesáti kinech. Není to, jako když se snímek vozil na filmovém pásu, distributor připravil dvacet kopií a v menším městě se muselo čekat, než tam doputují z větších měst. Dnes se film distribuuje na harddisku, stažení v kině na server trvá zhruba dvě hodiny.

Podle čeho si diváci vybírají filmy? Podle recenzí?
Obecně šedesát až sedmdesát procent diváků chodí do multikina na konkrétní film. O víkendu tam vyrážejí lidé spíš relaxovat a méně se připravují na to, co se tam zrovna hraje, ve všední dny přicházejí s jasnější představou, co chtějí vidět. Co se týče recenzí, řada lidí je ani nečte. Řekl bych, že souvislost mezi špatnou recenzí a tím, jestli někdo na snímek přijde, je minimální.

V Česku je 31 multikin. Existuje prostor pro stavbu nových?
Závisí to na výstavbě obchodních center a doba jejich extenzivního rozvoje je pryč. Nejnovější pražské multikino vzniklo na Chodově, kde se rozšiřovalo existující obchodní centrum. Také jsme se o prostor ucházeli, ale nakonec jej získalo Cinema City a vzniklo tam největší kino u nás s osmnácti sály. V Česku jsme přeskočili éru výstavby samostatně stojících multikin, která proběhla na Západě v 70. a 80. letech (výjimkou bylo pražské sídliště Černý Most – pozn. red.). V roce 1999 v brněnském obchodním centru Olympia vzniklo první opravdové multikino. Už předtím sice v roce 1996 začalo fungovat multikino na pražském sídlišti Háje, přestavěné z kulturního domu, to však mělo do ideálního konceptu daleko – nacházel se tam jeden příliš velký sál a asi pět příliš malých s malým plátnem.

Jednosálová kina se dokázala prosadit. Musela však investovat do techniky

V Praze je deset multikin. Není už kapacitně přeplněná?
Konkurence je intenzivnější. Asi do roku 2007 se s každým novým pražským multikinem zvětšoval trh. Fungovalo, že s větší nabídkou se zvyšovala návštěvnost a frekvence návštěv. Od nějakého roku 2009, aniž by to mělo souvislost s tehdejší krizí, se ukázalo, že každé další multikino už jen víceméně přerozděluje existující trh.

Co se bude dít v recesi, budou se kina rušit?
Nemyslím si, diskuse, jakou mají kina budoucnost, se vede od doby jejich vzniku s každým novým impulzem – rádio je nezabilo, televize je nezabila, DVD také ne. Provozovatelé kin samozřejmě musí neustále vymýšlet, co nového by přinesli. V recesi se zvyšuje počet nezaměstnaných, snižují nebo zmrazují se mzdy, hodně lidí má hlouběji do kapsy a musí měnit vzorce svého chování. Už nejedou v létě k moři, ale na Šumavu. Kinům to však paradoxně prospívá, protože návštěva multikina za 150 korun je relativně levná, dosažitelná kultura, v porovnání třeba s divadelním představením. Přesvědčili se o tom v USA za dob velké krize v 30. letech minulého století, kdy se zvýšila návštěvnost v kinech. V Česku jsme v letech 2009 až 2011 žádný velký pokles neviděli. Pokles v kinech bývá způsoben spíše nedostatkem komerčně zajímavých titulů.

Jak si konkurují multikina a jednosálová kina?
Multikino potřebuje v praxi daleko víc návštěvníků, než jen získat ty z jednosálových kin. Pro nás nejsou tato kina předmětem zájmu. Tam, kde vzniklo multikino, dochází k troj- až čtyřnásobným nárůstům návštěvnosti. Díky většímu výběru filmů, většímu pohodlí a kombinaci s obchodním centrem chodí lidé častěji než dříve. Když tady začínala první multikina, některá jednosálová s nimi chtěla zápolit stejnými prostředky, například hrála souběžně s nimi Harryho Pottera. Jenže jednosálové kino pustí takový film dvakrát a multikino osm- až dvanáctkrát denně. Uspěli ti, kteří udělali úkrok stranou a změnili svou dramaturgii, nasadili jiné programy – v Praze například Aero, Lucerna, Světozor, Bio Oko, kino Pilotů. Neznamená to, že tam nikdy nebudou hrát Star Wars a Harryho Pottera, ale mají tam i mnoho jiných formátů, třeba živý přenos oper, různé přehlídky, filmy pro otrlého diváka, festivaly, ozvěny karlovarského festivalu. V olomouckém kině Metropol třeba hostí divadelní představení a koncerty. Přirovnávám tato kina k oblíbené hospůdce, kam chodí štamgasti a kde jednou za čas mají nějaké speciální pivo na čepu.

Na druhou stranu i vy se snažíte trochu následovat dramaturgii malých kin – máte program pro ženy, festivaly...
Tyhle věci nám jen doplňují hlavní program, dá se říct, že jde spíš o marketing. Máme Pohádkové neděle pro rodiny s dětmi, máme Premier Ladies, oprášili jsme náš projekt České hvězdy, kdy po projekci filmů vystoupí dva tvůrci nebo herci a vedou besedu s diváky. Teď u nás byli k filmu Tátova volha režisér Jiří Vejdělek a producent Tomáš Hofman. Na dětský film se dá jít pochopitelně i v jiné dny než v Pohádkovou neděli, ale koncept má úspěch.

Jak se dnes kinoprůmysl vyrovnává s pirátstvím?
Je to krádež. Nedá se naštěstí říct, že po umístění snímku piráty na internetu je ten film mrtev. Ale jeho potenciál nebyl dostatečně využit. Nejvíc na to doplácejí středně silné komerční filmy – lidé nechtějí riskovat, že utratí peníze za něco, co by se jim nemuselo líbit. Na internetu si upirátěné věci profiltrují, a když zjistí, že je to nebaví, už na to do kina nejdou. Větší a zajímavější filmy, se zvukovými a obrazovými efekty, lidé třeba částečně zkouknou na internetu a pak na to jdou do kina, utratí peníze. Ne každý se ale zabývá pirátěním, třeba starší generace, děti.

Jak velkou roli hraje v návštěvnosti technika? Vy například lákáte na zvuk 3D Dolby Atmos.
Největší roli hraje lokalita, kam se kino umístí, nejlepší jsou křižovatky cest, kde stavějí spousty tramvají, autobusů, metro, jako třeba v Praze na Andělu. Když to má někdo na cestě z práce domů, jen velký fanda ten rituál změní kvůli tomu, že mají někde lepší zvuk. Snad jen pokud je to jedinečné, tak lidé jedou třeba přes celou Prahu. Například do Cinema City 4DX na pražském Novém Smíchově, kde mají třesoucí se sedačky, fouká tam vítr a šplíchá na vás voda.

Co tvoří příjmy multikina? Vstupné, kinoreklama, občerstvení...
Sedmdesát procent příjmů je ze vstupného, dvacet z občerstvení a deset procent z kinoreklamy, pronájmu sálů a jiných aktivit. Z digitální promítačky se dá promítat jakákoliv firemní prezentace, nové produkty zákazníkům, třeba nová auta případným klientům.

V Česku bylo loni průměrné vstupné 131 korun. Jak rozhodujete o zdražování a kdy jste vstupné naposledy zvyšovali?
Někdy na podzim loňského roku. Sledujeme konkurenční multikina, tu a tam se přizpůsobujeme. Nejsme lídr trhu, abychom se někam utrhli a ostatní nás následovali. Průměrné vstupné máme asi 138 korun. Před nástupem multikin v roce 1999 to bylo zhruba 60 korun.

Jak jste se dostal ke kinobyznysu?
Pracoval jsem v Praze a chtěl zpátky do Brna, odkud pocházím. Přihlásil jsem se v roce 1999 na inzerát, když jedna jihoafrická firma plánovala otevřít první české multikino a zrovna v Brně. Jenže jsem se osvědčil a pak jsem otvíral na podzim 2000 i multikino v pražské Hostivaři a pak i další a musel jsem se přesunout zase do Prahy.



Nejčtenější

Falešný „smažák“, pangas místo candáta. Restaurace dál klamou zákazníky

Smažené sýry restaurace občas nahradí takzvanými analogy, které se méně...

Klamání hostů náhražkami potravin z restaurací nemizí. Místo Plzeňského Prazdroje dostávají zákazníci pražského podniku...

Dostanu o 5 Kč na hodinu navíc? Beru. Firmy tápou nad odchody zaměstnanců

Ilustrační snímek

Potravinářské řetězce, sklady nebo pošta mají jedno společné: až třetina zaměstnanců tam nevydrží déle než rok. Nemají...



ČSA se vracejí do minulosti. Aerolinky vymění flotilu airbusů za boeingy

Ilustrační snímek

České aerolinie čeká během následujících měsíců velká výměna provozovaných letadel. Do dvou let mají ve flotile...

Mám obavu, že přijde nová světová hospodářská krize, varuje Zeman

Prezident Miloš Zeman při setkání se zástupci německých firem, které investují...

Prezident Miloš Zeman se obává další světové hospodářské krize. Podle něj za každou takovou krizí stojí „blbost...

Konec čerstvého jídla na černém tácku. Lidl končí se škodlivým plastem

Nová prodejna v Berouně se otevře v následujících týdnech.

Maloobchodní řetězec Lidl se ve Velké Británii zavázal, že přestane používat černý plast, do kterého balí ovoce a...

Další z rubriky

Polomy, poničené vlaky a rozvody elektřiny. Česko sčítá škody po vichřici

Vichřice na Vysoké.

V českých lesích, které spravují Lesy ČR, padlo kvůli vichřici odhadem 300 tisíc stromů. Jsou to zhruba čtyři procenta...

Ochlazení odstartovalo topnou sezonu, během týdne by se mělo topit všude

Detail dobových litinových radiátorů

V Česku v těchto dnech začíná topná sezona, letos neobvykle pozdě. Zatímco v jiných letech bývá rozptyl zahájení...

Majitelé chat dosáhnou na dotace z Dešťovky, musí tam však trvale bydlet

Turnerova chata

O peníze na využívání dešťové vody v dotačním programu Dešťovka budou moci od října žádat i majitelé rekreačních...



Najdete na iDNES.cz