Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Klamou potravináři nebo jen ladí chutě? Ptejte se Jany Hajšlové

Profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze
velikost textu:
vydáno 15.3.2017 10:30
Srovnatelné ceny, ale různá kvalita. Nejen Čechy zvedá ze židle praxe výrobců, kteří podle nich dodávají na některé trhy jídlo v horší kvalitě. Svůj pohled na praxi v potravinářském průmyslu čtenářům představí profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 15. března 2017 do 11:55

OTÁZKA: Přeji hezký den, můžete porovnat kvalitu potravin u nás před rokem 1989 a dnes? Věk dožití se značně zvýšil, může za to také kvalita potravin? Petr Němec
Profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze Jana Hajšlová: Kvalita potravin a skladba diety, jak jednoznacne dokazuji ruzne studie, se promita do zdravikonzumentu. Před rokem 1989 nase dieta do znacne miry kopírovala dostupnost nekterych potravin na trhu a ne vždy byla optimalni (zivocisne tuky, méně ovoce a zeleniny...). Také kontrola kontaminujících latek nebyla srovnatelna se soucasnosti. Prikladem byl často vysoky obsah PCB, pesticidu, tezkych kovu..... Dnes mame 15.3.2017 11:04
OTÁZKA: O (ne)kvalitě potravin v Česku se mluví dlouhé roky. Proč toto téma chtějí politici řešit právě teď? Není to tak trošku kalkul před volbami? Nebojíte se, že se stejně nic nestane? Roman
Profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze Jana Hajšlová: Dobry den, na VSCHT se zabyvam problematikou chemicke bezpecnosti potravin. Z tohoto pohledu velke rozdily se zahranimi produkty nevidim. Co ale mohu srovnat, protože v oboru pracuji dlouho je situace oproti minulosti. Ono to do znacne miry souvisi i s urovni dozorových organu, které jsou dnes vybaveny perfektni instrumentaci a disponuji pracovniky s vysokou odbornou vysokou kompetenci. Za těchto okolnosti vyrobci potravin, kteří jsou za kvalitu zodpovedni (není to primarne stat!). jsou si vedomi, ze jim nic neprojde.... Pokud jde ale o Vasi otázku, samozrejme muzeme kalkulovat o nacasovani, ale opravdu Vas chci ubezpečit, ze tvrzeni, ze jime vyslovene nekvalitni potraviny je neopodstatnene. 15.3.2017 11:15
OTÁZKA: Dobrý den. Pokud mám cestu do Německa, rád tam nakoupím. Často kvalitně na podstatně vyšší úrovni, cenově rovněž výhodnější. Nejen jídlo, ale i drogerie, je toho spousta ze spotřebního zboží. Pěkné že? A zároveň smutné.. Miki
Profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze Jana Hajšlová: Dobry den, můžete byt prosim konkretnejsi, pokud jde o ty potraviny? Jake kokretni parametry kvality mate na mysli? 15.3.2017 11:16
OTÁZKA: Přeji dobrý den. Myslíte si, že je třeba zpřísnit nějak normy, ať už výrobní pro potravináře nebo pravidla značení výrobků a balení, aby se takto lidi neklamali? A co v tom diskutovaném tématu, jaké praktiky, sama považujete už za hranou? Martin Pokorný
Profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze Jana Hajšlová: I když se to nezda, znaceni vyrobku prochazi postupnym zlepsovanim. Tak třeba klamave reklamy typu "vyleci všechny nemoci..."...bez vedeckych podkladu nelze uz používat. Specifikovana byla rada dalších pozadavku vcetne energetických hodnot, pouzitych tuku, ecek atd. Ja osobne vidim problém spise v malych písmenkách necitelnych ani zdravyma očima....Je ale také na konzumentech, aby vyrobyk kde není uzdana trvanlivost a další udaje primo u obchodníka reklamovali. Totezu se tyka vyrobku po zarucni lhute, které se jakoby "nahodou" mohou v supermarketech vyskytnout. 15.3.2017 11:30
OTÁZKA: Nepřehánání se to u nás s tím "nadáváním" na kvalitu potravin? Drahomíra Perníková
Profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze Jana Hajšlová: Tak to je dobra otázka. Nechci ted rikat, kolik lidi na svete nam muze kvalitu potravin na trhu zavidet... Mate pravdu, nekdy si stěžujeme az moc a přitom české potraviny jsou vesmes kvalitni. Nekdy mam pocit, ze lide ventiluji přes potraviny ruzne frustrace jiného puvodu.. .. 15.3.2017 11:34
OTÁZKA: Dobrý den, může jednotlivec vůbec něco změnit? Je jediná cesta pro změnu nakupovat dražší potraviny? Vojtěch
Profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze Jana Hajšlová: Dobry den, ani drazsi potravina nemusi byt lepsi, je ale logicke, ze velmi pravdepodobne obsahuje vice "kvalitni" suroviny. Tak třeba cena sunky se odviji od obsahu ciste svaloviny. Cimn vice, tim kvalitnejsi. Ale třeba obsah soli cenu neovlivnuje takto bezprostredne, ale jeji prijem je nekdy v naší diete neprimerene vysoky... Mozna nejlepší cestou je vice si o potravinách, resp nutričních aspektech něco nastudovat (ale pozor, z důvěryhodných zdroju!) a take se divat na obaly a vybirat si. Nekvalitni potraviny lze také nalezt na webiu potraviny na pranyri, to jsou ty nejkriklavejsi pripady.... 15.3.2017 11:39
OTÁZKA: Paní Hajšlová. Na potraviny se díváte "pod mikroskopem". Najíte se vůbec ještě? :) Jak na vás působí profesní deformace? Berete to spíš s rezervou nebo když brouzdáte obchodem, tak zkoumáte všechny etikety a máte nutkání podrobit nákup laboratorním analýzám? Adéla
Profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze Jana Hajšlová: Dobry den, i když moje práce je zamerena hlavne na sledovani nežádoucích aspektu, jako jsou kontaminanty, falsovani apod. vidim zaroven, ze v rade pripadu zverejneni "spatnych zprav" ma skladny efekt v tom smyslu, ze výrobek je stazen z trhu, vyrobci zavedou kontrolu mapod. Hopdne si také vazim spoluprace se SZPI, uroven tohoto Skoda, ze si lide ještě nezvykli navštěvovat jejich informace na webu ci lepe o problemech komunikovat. Ale ještě zpet k Vasi otazce, jedine cemi se vyhybam je prilis zivocisnych tuku a take vyrobky s vysokym obsahem palmoveho tuku...A jinak jidlo mam rada (bohužel :-)) 15.3.2017 11:47
OTÁZKA: Jsou také rozdíly při koupi v různých státech ve složení/kvalitě u kojeneckých nemléčných kaší, bezlaktózových výrobků a podobně prodávaných v opticky stejných obalech? Lada Štěrbová
Profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze Jana Hajšlová: Pokud jde o tento typ vyrobku, tak ten povazuji v kontzextu naší diskuze za nemene "rizikovy". Jde o velmi citlivou komoditu a zde si nikdo z vyrobcu netrofne jit "na hranu". Pokud bych si mela vybirat, myslim, ze prece jen nejvíce sofistikovane produkty v tomto sektoru nabizeji tradicni, velke firmy, které disponuji dostatečnými zdroji pro výzkum i extremne dukladnou kontrolu. 15.3.2017 11:50
OTÁZKA: Pěkný den.Proč naše legislativa není v tomto směru přísnější? Roman
Profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze Jana Hajšlová: Dobry den, nevim, co konkretne mate na mysli. Ono se zlepsovani den ze dne neda jednoduse zaregistrovat, ale legislativa od devadesaqtych let udelala obrovsky pokrok. Prikladem muze byt pruce se rozsirujici seznam latek pro které jsou zavadeny "maximalni limity". Na strane druhé nekdy je problém v potrebe vse sladovat mezi clenskymi zememi EU, to je požadavek spolecneho trhu... 15.3.2017 11:54
OTÁZKA: Dobrý den, proč podle Vás není politická vůle toto nějak razantně řešit, když se řeší daleko malichernější problémy? Je to tak malým vlivem a důležitostí států V4 v EU nebo pasivitou českých politiků? Jarek Wolf
Profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze Jana Hajšlová: Nastesti jysem pani učitelka a venuji se především studentum a vyzkumu. Studentum zduraznuji, ze jejich názory v takovýchto otázkách, které mají politicky podtext se musí bzdy striktne odvíjet od vedeckych argumentui...zadny populismus. 15.3.2017 11:56
OTÁZKA: Dobrý den, chci se zeptat, zda-li se uvažuje o jednotné legislativě upravující kvalitu potravin pro celou EU? Pavel Richter
Profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze Jana Hajšlová: On sam pojem kvalita je dikutabilni. Pro radu aspektu jako je mikrobiologicka a chemicka bezpečnost, tedy zdravotni nezavadnost spolecna legislativa nekompromisne plati. Vy ale asi mate na mysli kvalitu pokud jde o skladbu, recepturu vyrobklu. Tady je sladeni předmětem obtizne dikuze, prece jen existuji rozdily mezi ruznymi zájmovými skupinami, regiony, ekonomickym prostředí,,,, 15.3.2017 11:58
OTÁZKA: Jelikoz nakupuji v Nemecku, Rakouku i tady, myslim si, ze je to hysterie. Produkty mi senzoricky pripadaji stejne kvality. Muzete mi to nejak vyvratit? Michal Rejzek
Profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze Jana Hajšlová: Ano, ve většině připadu rozdil proste neexistuje. Pokud by se dane (stejne) výrobky hodnotily zakodovane (bez obalu), posuzovatel napr senzorických parametru by nemuseli ty "zahranicni!" upřednostnit (toho jsme tez byli svedky) Mozna je ale rozdil v nabizenem sortimentu, který ovlivnuji i dovozci a kteří ve vetsi mire dodavaji ty levnejsi, méně atraktivni produkty. 15.3.2017 12:03
OTÁZKA: Dobrý den, nyní se o složení potravin mluví daleko více, že pro "východoevropský" blok jsou dodávány od stejného výrobce méně kvalitní potraviny. Bohužel se bojím, že se výrobci opět vymluví na jiné preference chuti. Sama jsem psala pá dotazů firmám, např proč je u nás Coca cola s glukozovo-fruktozovým sirupem a v Rakousku či Německu s cukrem, odpověď byla, že Češi preferují chuť umělého sladidla.... dá se proti tomu vůbec nějak bojovat? Andrea Nováková
Profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze Jana Hajšlová: Uz jsem se o tomto problemu v jedne odpovedi zminovala. Muj osobní názor je, ze vse je o cene, predpokladane koupeschopnosti populace (nemam ale ekonomicky rozbor k dispozici). Znovu chci ale zdůraznit, ze nani tyto výrobky nesmí byt zdravotne zavadne. To ale firmy vesmes dodrzuji...A pokud jde o nase chte, je to z velke miry manipulativni argument. Sama jsem po tom patrala a zjistila jsem, ze jde nezřídka o názory zamestnancu dane firmy. Při vsi ucte, jen tezko je mozne je povazovat za zcela nestranne... 15.3.2017 12:07
OTÁZKA: Pokaždé slýcháme věty typu, že se výrobce přizpůsobuje místní chuti obyvatel. Případně, že je to snaha o zlevnění potravin na trzích s menší kupní silou. Když pomineme tu kuriozitu, že výrobky které jsou zde ošizené, tak jsou i dražší. Máme tomu rozumět tak, že chuť lidí se začíná měnit s německou a rakouskou hraniční čárou, a že za těmito hranicemi lidem chutná a vyhovuje kupovat horší potraviny za více peněz? Jan Nový
Profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze Jana Hajšlová: Dobry den, viz předchozí odpověď. Ale chci ji doplnit o ještě jeden protiargument za sebe. Když jsem mela poprvé před lety moznost ochutnat premiovy extravirgin olivovy olej, moc mi nechutnal... Byla jsem totiž zvykla na ten levnejsi, virgin ci rafinovany. Jestli mi rozumíte, tady berou firmy ty argumenty, nemeli jsme v minulosti tolik prilezitosti setkávat se s prémiovou kvalitou a vytvorili jsme si v sobe jiné referencni chute...tedy latku nize 15.3.2017 12:11
OTÁZKA: mě by zajímalo, jestli si myslíte, že jsou tu obecně horší potraviny než třeba v Německu, jde mě o to, že když někdo bude chtít dokázat, že jsou lepší potraviny v Praze než v Brně tak to nebude problém na několika příkladech prokázat, víte jak to myslím, vezmou se jen takové vzorky jaké se hodí a určitě se najde nějaká potravina, která bude mít v Praze víc masa než v Brně, ta co bude zase v Brně lepší se neuvede Vladislav Buryšek
Profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze Jana Hajšlová: Tak nevim,, jstli tento argument je zaloizen na realite. Vite, ze sidlo SZPI je v Brne? A mysylite si, ze by na problém neprisli? 15.3.2017 12:13

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.