Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Klaus: Eurozóna by se na rozdělení československé koruny mohla učit

  10:36aktualizováno  10:36
Zkušenost s rozdělením československé měny je relevantní i pro eurozónu. Na konferenci k 20. výročí České národní banky to řekl český prezident Václav Klaus. Náklady na měnovou odluku nejsou nulové, ale podle Klause může být nesmírně nákladné i udržování současného nevhodného měnového uspořádání.

Klaus je přesvědčen, že rozdělení koruny bylo výhodné pro obě země. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Podle Klause je rozdělení československé měny důkazem, že takový výjimečný krok lze uskutečnit bez katastrofických následků. I přes náklady na měnovou odluku podle něj může být celkový výsledný hospodářský efekt pozitivní. Klaus je přesvědčen, že tomu tak bylo v případě Česka a Slovenska.

Podle Klause už první týdny roku 1993 ukázaly, že měnová nerovnováha je v obou nově vzniklých státech velká a neustále se prohlubuje. "Peníze odtékaly ze Slovenska do Česka a nešlo tomu zabránit - totéž teď probíhá v eurozóně mezi zeměmi s nestejnou důvěrou," uvedl Klaus. 

Rozdělení měny bylo podle Klause přiměřeně velkorysé. "Se Slovenskem jsme byli 70 let a cítili jsme k sobě relativně vysokou míru vzájemné solidarity - nicméně to nestačilo. Proto jsme chtěli udělat tlustou čáru," vysvětloval Klaus příčiny odluky. 

Následovalo rychlé a podle Klause bezbolestné rozdělení. "Samozřejmě jsme se báli makroekonomických důsledků, zejména výpadku obchodu se Slovenskem," podotkl Klaus.

Prezident řekl, že ekonomové by měli porovnat náklady, jaké přináší změna i zachování současného stavu eurozóny. Podle Klause se ale v Evropě tímto způsobem diskuse nevede.

Klaus rovněž uvedl, že při hodnocení dopadů je třeba vzít v potaz měřítka případných měnových odluk. Podotkl, že Řecko, u něhož se spekuluje o odchodu z eurozóny kvůli vysoké zadluženosti, představuje zhruba jednu padesátinu evropské ekonomiky. Český prezident zdůraznil, že slovenská ekonomika představovala třetinu československého hospodářství.

"Něco se rozdělením měny samozřejmě ztrácí, a to vyvolává náklady, které někdo musí nést. Ale stojí za to uvědomit si i to, kdo a proč tyto náklady nese. Ne všichni nevinně," řekl dále Klaus.

"Někdo hrál roli černého pasažéra měnové unie, využíval či zneužíval ji a žádné náklady na její existenci nikdy nenesl. A teď najednou přichází v Evropě kontrolor jízdenek a chce zaplatit pokutu za nepodílení se na nákladech této cesty," uvedl.

Kolky z Bogoty a bankovky ukryté v raketovém silu

Před 20. lety, 8. února 1993, začaly v nástupnických státech zaniklého Československa platit nové národní měny. České koruny měly zpočátku podobu okolkovaných federálních bankovek, výjimkou byly bankovky v nominální hodnotě 200 korun, jež byly úplně nové.

Legislativní práce na měnové odluce začaly v létě roku 1992, kdy již bylo zřejmé, že Československo spěje k rozpadu. České ministerstvo financí proto koncem července objednalo výrobu 160 milionů kolků, které měly odlišit příslušnou část bankovek federální měny.

V zájmu utajení byly kolky vytištěny v kolumbijské Bogotě. Dokonce ani zaměstnanci Státní banky Československé dlouho netušili, jaký je skutečný obsah 400 beden dopravených letecky do pražské centrály.

První české bankovky i mince byly z velké části vyrobeny v zahraničí. To představovalo značný logistický problém, při jehož řešení bylo nutné sáhnout i k nestandardním metodám. Kolony kamionů s mincemi se tak přes Německo přesouvaly bez policejní ochrany a bez pojištění, zatímco piloti vládní letky létali s bankovkami z Newcastlu i za špatného počasí, při kterém bylo ruzyňské letiště pro běžný provoz uzavřeno.

Stahované federální bankovky se po kontrole počtu a pravosti pálily v kralupské chemičce, zatímco neplatné mince byly prodány jako šrot firmám obchodujícím s barevnými kovy. Zajímavostí je, že část stahovaných peněz byla před zničením uložena v bývalém raketovém silu v Brdech, které kdysi sloužilo sovětské armádě.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto.
Chudoba či sociální vyloučení? V Česku hrozí nejméně ze všech zemí EU

Česká republika byla loni ve srovnání s ostatními 27 státy Evropské unie zemí s nejnižším procentem chudoby a sociálního vyloučení. Společně s Finskem, Dánskem...  celý článek

(Ilustrační snímek)
KOMENTÁŘ: Podnikatelé mají papírování plné zuby, to sdílené ekonomice nahrává

Sdílenou ekonomiku lze vnímat jako přirozenou reakci na přeregulovanost některých odvětví na trhu. Její potenciál je obrovský. Stávající hráči na trhu si...  celý článek

Ivan Bartoš při volební superdebatě iDNES.cz a MF DNES v pražském hotelu...
Lidé na volby prosázeli už 60 milionů. Hitem jsou sázky na Piráty a SPD

Volby jsou sice až v pátek, ale sázkaři mají jasno už teď. Vyhraje je hnutí ANO, naprosto bez diskusí. Druhá ČSSD bude ráda, že předstihne třetí komunisty. A...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.