Klaus je přesvědčen, že rozdělení koruny bylo výhodné pro obě země.

Klaus je přesvědčen, že rozdělení koruny bylo výhodné pro obě země. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Klaus: Eurozóna by se na rozdělení československé koruny mohla učit

  • 144
Zkušenost s rozdělením československé měny je relevantní i pro eurozónu. Na konferenci k 20. výročí České národní banky to řekl český prezident Václav Klaus. Náklady na měnovou odluku nejsou nulové, ale podle Klause může být nesmírně nákladné i udržování současného nevhodného měnového uspořádání.

Podle Klause je rozdělení československé měny důkazem, že takový výjimečný krok lze uskutečnit bez katastrofických následků. I přes náklady na měnovou odluku podle něj může být celkový výsledný hospodářský efekt pozitivní. Klaus je přesvědčen, že tomu tak bylo v případě Česka a Slovenska.

Podle Klause už první týdny roku 1993 ukázaly, že měnová nerovnováha je v obou nově vzniklých státech velká a neustále se prohlubuje. "Peníze odtékaly ze Slovenska do Česka a nešlo tomu zabránit - totéž teď probíhá v eurozóně mezi zeměmi s nestejnou důvěrou," uvedl Klaus. 

Rozdělení měny bylo podle Klause přiměřeně velkorysé. "Se Slovenskem jsme byli 70 let a cítili jsme k sobě relativně vysokou míru vzájemné solidarity - nicméně to nestačilo. Proto jsme chtěli udělat tlustou čáru," vysvětloval Klaus příčiny odluky. 

Následovalo rychlé a podle Klause bezbolestné rozdělení. "Samozřejmě jsme se báli makroekonomických důsledků, zejména výpadku obchodu se Slovenskem," podotkl Klaus.

Prezident řekl, že ekonomové by měli porovnat náklady, jaké přináší změna i zachování současného stavu eurozóny. Podle Klause se ale v Evropě tímto způsobem diskuse nevede.

Klaus rovněž uvedl, že při hodnocení dopadů je třeba vzít v potaz měřítka případných měnových odluk. Podotkl, že Řecko, u něhož se spekuluje o odchodu z eurozóny kvůli vysoké zadluženosti, představuje zhruba jednu padesátinu evropské ekonomiky. Český prezident zdůraznil, že slovenská ekonomika představovala třetinu československého hospodářství.

"Něco se rozdělením měny samozřejmě ztrácí, a to vyvolává náklady, které někdo musí nést. Ale stojí za to uvědomit si i to, kdo a proč tyto náklady nese. Ne všichni nevinně," řekl dále Klaus.

"Někdo hrál roli černého pasažéra měnové unie, využíval či zneužíval ji a žádné náklady na její existenci nikdy nenesl. A teď najednou přichází v Evropě kontrolor jízdenek a chce zaplatit pokutu za nepodílení se na nákladech této cesty," uvedl.

Kolky z Bogoty a bankovky ukryté v raketovém silu

Před 20. lety, 8. února 1993, začaly v nástupnických státech zaniklého Československa platit nové národní měny. České koruny měly zpočátku podobu okolkovaných federálních bankovek, výjimkou byly bankovky v nominální hodnotě 200 korun, jež byly úplně nové.

Legislativní práce na měnové odluce začaly v létě roku 1992, kdy již bylo zřejmé, že Československo spěje k rozpadu. České ministerstvo financí proto koncem července objednalo výrobu 160 milionů kolků, které měly odlišit příslušnou část bankovek federální měny.

V zájmu utajení byly kolky vytištěny v kolumbijské Bogotě. Dokonce ani zaměstnanci Státní banky Československé dlouho netušili, jaký je skutečný obsah 400 beden dopravených letecky do pražské centrály.

První české bankovky i mince byly z velké části vyrobeny v zahraničí. To představovalo značný logistický problém, při jehož řešení bylo nutné sáhnout i k nestandardním metodám. Kolony kamionů s mincemi se tak přes Německo přesouvaly bez policejní ochrany a bez pojištění, zatímco piloti vládní letky létali s bankovkami z Newcastlu i za špatného počasí, při kterém bylo ruzyňské letiště pro běžný provoz uzavřeno.

Stahované federální bankovky se po kontrole počtu a pravosti pálily v kralupské chemičce, zatímco neplatné mince byly prodány jako šrot firmám obchodujícím s barevnými kovy. Zajímavostí je, že část stahovaných peněz byla před zničením uložena v bývalém raketovém silu v Brdech, které kdysi sloužilo sovětské armádě.

,