Pokud dnes osoba samostatně výdělečně činná vykáže nulový příjem, získá státní sociální podporu vypočítanou ze životního minima. Pro samostatně žijícího člověka to je 4100 korun.
Novela ale předpokládala, že při posuzování nároku na dávky se u OSVČ bude jako minimální příjem počítat polovina průměrné mzdy, tedy zhruba 7800 korun.
"Dávky jsou snižovány selektivně, nespravedlivě a nesystémově. Stát hodlá ušetřit na občanech s nejnižšími příjmy, a to na těch, kteří se snaží živit samostatně a na vlastní odpovědnost," namítá prezident.
Vadí mu, že o část dosavadní podpory přijdou OSVČ s nejnižšími výdělky, ačkoli zaměstnanci se stejnou výší příjmů ve svých nárocích zkráceni nebudou.
Živnostníci by brali nižší sociální příplatek, příspěvek na bydlení a přídavek na dítě.
Hradní legislativci navíc zákonodárcům zazlívají presumpci viny.
"Novela zákona ve své podstatě předpokládá, že některé OSVČ své výdělky zkreslují, aby získaly nárok na vyšší dávky. To je prvek presumpce viny," uvádí prezidentova kancelář v odůvodnění.
Soudí, že vláda by měla při výběru daní účinněji kontrolovat údaje o výdělcích a ne automaticky předpokládat, že všechny OSVČ mají výdělky na úrovni poloviny průměrné mzdy.
Klausem odmítnutý zákon také nově určuje, že sociální podporu budou vyplácet úřady práce.
Další novinkou je, že ženy i muži pobírající rodičovský příspěvek si budou moci neomezeně vydělávat. Dosud to bylo možné jen do 3500 korun měsíčně.
