Prezident podepsal soubor 72 novel zákonů, které umožní zaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným odvádět, respektive platit daně z příjmů včetně záloh, pojistné na sociální zabezpečení, odvod na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění a veřejné zdravotní pojištění na jednom místě.
Daňové zákony by měly nabýt účinnosti v povolebním roce 2015, ministr financí Miroslav Kalousek ale už při jejich schvalování uvedl, že na jaře vznikne novela, která změny posune na počátek roku 2014.
Návrat k hrubé mzdě přilepší lidem s platem do 40 tisíc Kč
Reforma nahrazuje koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent novou devatenáctiprocentní sazbou daně, která by měla být počítána z hrubé mzdy. Výhodnější to bude podle propočtů pro lidi s hrubým měsíčním příjmem do 40 tisíc korun. Lépe placení zaměstnanci budou naopak na reformě tratit.
Rozdíl má nicméně představovat řádově desítky až stovky koruny. Více si polepší rodiče díky zvýšení slev na děti než bezdětní, neboť již přijatá novela o zvýšení spodní sazby DPH počítá se zvýšením slevy na dani na vyživované dítě o 1 800 korun ročně.
Reforma počítá také s tím, že odvody u zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění by neměly být realizovány jako dosud, ale daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta. Odvody zaměstnavatelů se v tomto směru sníží o 1,5 procentního bodu.
Daňová novela přináší sjednocení sazeb odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění na 6,5 procenta u živnostníků i zaměstnanců, kterým se tak odvody na zdravotní pojištění zvýší o dvě procenta. Živnostníkům se dvojnásobně zvýší vyměřovací základ na 100 procent daňového základu. Od daně z příjmů mají být naopak osvobozeny dividendy.
Norma zachovává daňové zvýhodnění zaměstnaneckých stravenek, které vláda chtěla zrušit. V nových pravidlech ale zároveň zůstal nový zaměstnanecký bonus 250 korun měsíčně, tedy 3 000 korun ročně. Vláda tím chtěla alespoň zčásti nahradit rušení zaměstnaneckých benefitů.
Obce budou mít z hazardu více peněz
Podepsáním loterijní novely začne v příštím roce obcím proudit do rozpočtů více peněz. V případě hracích automatů všeho druhu mají obce dostávat 80 procent z povinných odvodů (pětina rozdílu mezi vsazenými penězi a vyplacenými výhrami), stát 20 procent. Kromě těchto odvodů bude obcím patřit také poplatek za každý automat, ten dělá 55 korun za den a 20 075 korun za rok.
U jiných typů sázek - z kasin či od sázkových kanceláří, kde se sází především na sport - dostanou obce třicet procent, do státního rozpočtu půjde sedmdesát procent.
Jelikož značnou část předpokládaných zisků mají generovat právě herny, obce podle propočtů ministerstva financí v příštím roce získají z hazardu šest miliard korun, stát vybere 2,3 miliardy.
