Dodatečné vyrovnání s vkladateli až do čtyř milionů korun navrhuje pětice poslanců v novele zákona o bankách. Sněmovna ji bude projednávat na schůzi začínající příští týden.
Klienty Kreditní a Plzeňské banky již dříve vyplatila až do čtyř milionů Česká pojišťovna a její majitel PPF ze svých peněz. Tyto společnosti jsou nyní faktickými držiteli vkladů, a náhrady by tedy putovaly hlavně do České pojišťovny.
Největší pojišťovací ústav v zemi by takto podle odhadu Bankovní asociace mohl získat až 12 miliard korun. To se bankéřům nelíbí, protože výplata by šla z fondu pojištění vkladů, do kterého přispívají především banky.
"Podle našich odhadů bychom vyplatili až devět miliard korun. Museli bychom si na to půjčit a vydat dluhopisy," říká výkonný ředitel fondu pojištění vkladů Pavel Trnka s tím, že navrhovaný zákon považuje za protiústavní.
Česká pojišťovna se k otázce, zda bude mít z náhrad navržených v bankovní novele prospěch a v jaké výši, odmítla vyjádřit. "Nebudeme to komentovat," řekl její mluvčí Václav Bálek.
Zdroj z vedení ČNB tvrdí, že Česká pojišťovna a PPF vyplatily klienty zkrachovalých bank dobrovolně, a to se souhlasem centrální banky, protože se díky tomu dostaly k dalším akciím pojišťovny. "Už samotný princip odškodnění ve prospěch pojišťovny je tedy scestný," tvrdí zdroj.
Poslanci chtějí odstranit nerovnost
Jeden z autorů návrhu, poslanec za ODS Michal Doktor, říká, že rozpočtový výbor Sněmovny schválil změnu, kterou se Česká pojišťovna z výplaty náhrad vylučuje. "Je na Sněmovně, aby rozhodla, kterou variantu zvolí," říká Doktor.
Smyslem novely je podle poslanců odstranit nerovnost. Zatímco klienti výše jmenovaných tří bank byli vypláceni podle pravidel EU do výše 750 tisíc, klienti zkrachovalé Pragobanky, Universal Banky a Moravia Banky získali až čtyři miliony korun.
Celkem se už na odškodnění klientů zkrachovalých bank vyplatilo 28 miliard korun. Naposledy poslanci prosadili vyšší náhrady pro některé banky v roce 2000.
Poslední novela ležící ve Sněmovně podle Bankovní asociace navíc obsahuje i protiprávní a protiústavní kroky.
Náhrady se mají vyplácet i za anonymní vklady, což jsou například certifikáty či dluhopisy. Ty však nepodléhají pojištění vkladů, a proto se za ně běžně náhrady nevyplácejí.
Podle Bankovní asociace navíc právě proto, že u nich nelze identifikovat původního majitele, hrozí nebezpečí spekulací, protože je mohou skoupit obchodníci. Peníze se tak k původním klientům mohou dostat jen ve velmi omezené míře.
"Poslanecký návrh tedy přiznává zvýšené náhrady především jiným subjektům než poškozeným klientům bank a tento důsledek je v důvodové zprávě novely zamlčen," tvrdí analýza asociace s tím, že navíc jde o kroky v rozporu s právem Evropské unie.
S výplatou částky přes deset miliard korun by měl problém i Fond pojištění vkladů, který tolik peněz nemá. Musel by si na to půjčit a zvýšit ostatním bankám povinné příspěvky, které do fondu odvádějí. Zástupci bank, kteří lobbují za zamítnutí poslaneckého návrhu, varují, že v důsledku zaplatí náhradu vkladů klienti ve formě vyšších poplatků.
