Knížectví nechce ČR v hospodářském prostoru

(Od zpravodaje MF DNES) - Dlouhodobý spor Lichtenštejnska s Českem poznamenal všem kandidátským zemím jejich vstup do Evropy. Knížectví odmítlo ratifikovat smlouvu o rozšíření Evropského hospodářského prostoru (EHP) o 10 nových členů. Chce tím řešit spor s Českem o majetek a uznání suverenity.

Česko totiž neuznává suverenitu této malé země od počátku 19. století.

Knížectví chtělo ke smlouvě o EHP připojit jednostrannou deklaraci, potvrzující tento jeho nárok. Češi chtěli reagovat připojením své jednostranné deklarace, což druhá strana odmítla.

"Půl hodiny před podpisovým aktem jsme se dozvěděli, že Lichtenštejnsko určitě nepodepíše. Akt byl pak zrušen, ani se nezasedlo," uvedl český velvyslanec při EU Pavel Telička.

Na samotné přistoupení k unii to však podle Teličky nemá žádný vliv.

CO JE TO EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR

Dohoda o Evropském hospodářském prostoru rozšiřuje jednotný trh unie o tři ze čtyř zemí Evropského sdružení volného obchodu, a to o Norsko, Island a Lichtenštejnsko.

Švýcarsko hlasovalo v referendu proti členství v EHP. Své vztahy s unií udržuje pomocí dvoustranných smluv.

V rámci EHP platí volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob. Občané ze všech 18 zemí mají právo (s několika omezeními) pohybovat se svobodně po celém území – žít, pracovat, zakládat podniky, investovat nebo nakupovat nemovitosti.

Samotná Dohoda o EHP byla podepsána 2. května 1992 v Portu. V platnost pak vstoupila 1. ledna 1994.

Pramen: www.efta.int

Smlouvu o nově rozšířeném hospodářském prostoru už podepsalo čtrnáct států unie a desítka nováčků. K lichtenštejnskému odporu se ze solidarity připojilo Norsko a Island.

Odkládá se na neurčito
Další postup není jasný a stejně tak se zatím neví, kdy bude smlouva podepsána. O problému budou jednat v příštích týdnech velvyslanci unie.

Vypadá to jako malicherné gesto, ale spor o suverenitu může mít velmi praktické dopady.

Uznání nepřerušené suverenity od 19. století by mohlo otevřít cestu k tomu, aby se lichtenštejnský panovník domáhal navrácení majetků, které byly po válce konfiskovány jeho rodu na základě Benešových dekretů.

Lichtenštejnsko je jedním ze tří neunijních členů EHP, který byl vytvořen v roce 1992. Touto cestou unie ke svému trhu fakticky připojila zbytky Evropského sdružení volného obchodu.

V hospodářském prostoru, kde pravidla EU platí i pro Norsko, Island a Lichtenštejnsko, se má desítka nových členů objevit v den rozšíření EU, tedy 1. května 2004. Po lichtenštejnském NE se to může zpozdit.

O ČEM SE VEDE SPOR S LICHTENŠTEJNSKEM

Od kdy existuje suverénní Lichtenštejnsko? Bylo za druhé světové války neutrální? Vztahují se na jeho občany Benešovy dekrety?

To jsou hlavní otázky ve sporu Česka a malého knížectví sevřeného mezi Švýcarskem a Rakouskem. Kvůli nim obě země od vzniku ČR v roce 1993 nenavázaly diplomatické styky.

Oba státy jsou přitom historicky úzce spjaty. Lichtenštejnové patřili k nejbohatším šlechtickým rodům v českých zemích. Sídlili na zámcích Břeclav, Lednice, Valtice, Bučovice, Krnov, Šternberk, Moravská Třebová, Úsov, Zábřeh, Plumlov, Velké Losiny, Lanškroun a Kostelec nad Černými lesy.

Pozemková reforma ale lichtenštejnský majetek na území bývalého Československa v roce 1919 z velké části vyvlastnila, jeho zbytek byl pak zabaven na základě Benešových dekretů po druhé světové válce. Podle soudu československých úřadů se totiž Lichtenštejnové přihlásili k německé národnosti.

Knížectví to ale odmítá a žádá uznání suverenity od roku 1866 (ČR nabízí od roku 1993) a jedním dechem také vyrovnání za majetky vyvlastněné na základě dekretů, protože osobami postiženými vyvlastněním nebyli podle Vaduzu Němci, ale občané Lichtenštejnska.

Po roce 1989 vznesl kníže Hans Adam II. nárok na pozemky o rozloze asi 1600 kilometrů čtverečních, jejichž údajná hodnota činí jednu miliardu amerických dolarů. O majetek prý ale ve skutečnosti nejde, panovník chce údajně očistit svůj rod od nařčení, že jsou, nebo byli Němci.

V červnu 2001 zažalovalo knížectví u Mezinárodního soudního dvora v Haagu Německo. Poražená země z druhé světové války měla porušit mezinárodní právo tím, že majetek, kteří měli Lichtenštejnové v předválečném Československu, poskytlo ČSR v rámci válečných reparací. Německo by teď prý mělo odškodnit občany knížectví.

Lichtenštejnská vláda jako jediná neuznala samostatnou Českou republiku a v březnu 1993 odpověděla na zaslanou nótu, že je v této souvislosti nutné jednat. Přestože vzájemné kontakty nezamrzly úplně, jednat se nezačalo. V březnu 1992 Lichtenštejnsko pohrozilo, že neratifikuje dohodu ČSFR s Evropským sdružením volného obchodu.

I přes letitý spor se ale letos v lednu lichtenštejnská vláda rozhodla pomoci českým kulturním institucím postiženým povodněmi. Národní galerie v Praze, Národní muzeum a obec Doudleby získala prostřednictvím velvyslanectví Lichtenštejnska a ČR v Rakousku téměř šest milionů korun.

Zdroj: ČTK 

Lichtenštejnsko