Knížectví už Česko neblokuje

  • 5
Zástupci Lichtenštejska podepsali rozšíření Evropského hospodářského prostoru. Knížectví dosud ratifikaci blokovalo kvůli nevyřešeným nárokům vůči Česku a Slovensku. Spolu s Lichtenštejskem smlouvu podepsalo také Norsko a Island - státy, které se k vetu připojily ze solidarity.

Evropský hospodářský prostor je rozšířením evropského trhu o tři země, které stojí mimo unii - Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Protože k EU přistoupí 1. května 2004 dalších deset zemí včetně Česka, je třeba nové smlouvy.

Knížectví nechce Česko
v hospodářském prostoru

Dokument měl být původně podepsán už 14. října, Lichtenštejnsko to však kvůli sporu s Čechy a Slováky znemožnilo. Až když Norové a Islanďané projevili ochotu k podpisu i bez svého malého partnera, dalo se knížectví na ústup.

"Lichtenštejnský požadavek na plné uznání jeho suverenity ze strany České republiky a Slovenska však nadále trvá," uvedl tiskový úřad lichtenštejnské vlády.

Za sporem o suverenitu, o jejíž uznání Lichtenštejnsko usiluje, se skrývá boj o Benešovy dekrety. Na jejich základě přišel lichtenštejnský knížecí rod o velké majetky na Moravě, jejichž cena se odhaduje na sto milionů eur.

Česko neuznává suverenitu Lichtenštejnska během první a druhé světové války. Na tamní knížecí rod tak může pohlížet jako na Němce, jejichž majetek byl konfiskován v souladu s dekrety.

Knížectví tvrdí, že bylo po celou tuto dobu suverénní a neutrální zemí, na jejíž občany nelze opatření proti Němcům aplikovat. Česko nabídlo uznání lichtenštejské suverenity od roku 1993, tedy od vzniku ČR. 

Lichtenštejnsko chtělo původně připojit ke smlouvě prohlášení o nepřetržitosti své suverenity. Praha to neodmítala, chtěla jen připojit své protiprohlášení, podle něhož taková věc nemá žádné důsledky.

Mezi Českem a malým alpským knížectvím s 34 tisíci obyvatel neexistují zatím diplomatické vztahy. Praha tvrdí, že je ochotna je navázat, ovšem "bez jakýchkoli podmínek a prohlášení" – tedy i bez zpětného uznání suverenity.

,