"Pokud budou kolegové z koalice trvat na svých požadavcích, tak dohoda nebude," řekl předseda ČSSD Stanislav Gross před odpoledním jednáním.
Zákon přidává sílu odborům, říkají kritici
Rozdílný pohled je podle místopředsedy US-DEU Františka Pelce zejména na vykonávání kontroly ze strany odborů. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach upozornil na to, že v tomto bodě bude sociální demokracie těžko dělat ústupky. "Toto je základní rozpor," dodal.
Přílišný příklon na stranu zaměstnanců a odborů vyčítají zákoníku i jeho kritici. Upozorňují, že zákoník nepřispěje k pružnějšímu trhu práce. Vyčítají mu například, že neznamená příliš velký pokrok ohledně dlouhých výpovědních lhůt.
Zatímco dosud je standardně výpovědní doba tři měsíce a zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši dvou platů, nově se počítá s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Zaměstnavatel ale bude muset nově vyplatit nejméně trojnásobek průměrného výdělku.
Sociální demokraté nechtějí ani slyšet o možnosti dostat výpověď od zaměstnavatele bez udání důvodů. Lidovcům zase vadí rozdílný přístup k zaměstnancům organizovaným v odborech a těm, kteří v odborech nejsou.
"My jsme se dohodli, že se odpoledne pokusíme dohodu najít, nicméně pro nás jsou naprosto zásadní dvě věci - možná kolize s ústavou, na níž poukazuje legislativní rada vlády, a rovnost zaměstnanců před zákonem," řekl předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek.
Na rozpor s ústavou upozorňuje i prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Zákoník je podle něj odporuje ústavě proto, že definuje co je povoleno, nikoli to, co je zakázáno. - více zde
Podle ministra Škromacha ale žádný takový právní problém není. "Je to tvrzení proti tvrzení," řekl.
Zaměstnavatelé jsou proti
Řadu výhrad mají i zástupci zaměstnavatelů. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla zákoník výrazně komplikuje pracovněprávní vztahy a zvyšuje finanční náklady zaměstnavatelů.
Ještě před středečním jednáním vlády se pokusil zákoník vylepšit vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Ten v první řadě navrhuje posunutí účinnosti zákona aspoň o šest měsíců, tedy na začátek roku 2007.
V jeho návrzích se objevila i možnost, aby zaměstnavatel mohl dát svému zaměstnanci výpověď bez udání důvodu s patřičným odstupným.
NÁVRHY MARTINA JAHNA Posunutí účinnosti zákona
Z navrhovaného 1. 7. 2006 na nejméně 1. 1. 2007 tak, aby měli zaměstnavatelé i zaměstnanci dostatek času na seznámení s novou normou
2. Odměna za dobu pracovní pohotovosti
Za pracovní pohotovost by měl zaměstnanec dostat odměnu na základě dohody se zaměstnavatel, pokud se nedohodnou, bylo by to 10 procent z průměrného výdělku. Současná podoba navrhuje minimálně 20 procent z průměrného výdělku.
3. Výpověď bez udání důvodu
Podmínkou je odstupné ve výši 5měsíční mzdy, po pěti letech ve firmě šestinásobek mzdy, po deseti sedminásobek.
4. Zvýšení mzdy s přihlédnutím k práci přesčas
Tato možnost je návrhu vypuštěna, což Martin Jahn navrhuje zachovat: "Bude to znamenat zjednodušení - zaměstnanec si bude moci v rámci pracovní smlouvy vyjednat paušální odměnu ."
ČSSD bez koaličních partnerů?
Podle vyjádření sociálních demokratů lze usuzovat, že ČSSD je rozhodnuta normu na středečním jednání vlády schválit. "Ujišťuji vás, že tyto tahanice skončí ve středu na zasedání vlády," prohlásil v pondělí premiér Jiří Paroubek.
Pokud vláda zákoník prosadí, budou o něm rozhodovat poslanci. V tom případě se ale zřejmě neobejde bez podpory komunistů, se kterými se v úterý ČSSD sešla.
Pokud se sociální demokraté rozhodnou prosadit zákoník práce ve vládě silou a ve Sněmovně spolu s komunisty, pak to bude především špatná zpráva pro zaměstnance, zvláště ty nejslabší a nejchudší, míní předseda lidovců Kalousek.
"Je přece naší legitimní možností najít někoho jiného, kdo nám ty věci podpoří," řekl premiér Paroubek pro Českou televizi.
