Koizumi, který s návrhem spojoval otázku existence své vlády, proto vyhlásil volby do Dolní sněmovny, z nichž má vzejít nový kabinet.
"Odmítnutí zákonů o privatizaci pošty považuji za odmítnutí Koizumiho kabinetu a Koizumiho reforem," citovala agentura Reuters premiéra. "Chci se zeptat Japonců, zda mému reformnímu programu dají své ‚ano' nebo ‚ne'."
Největší banka světa
Privatizací Japonské pošty měla vzniknout největší banka světa s vklady ve výši 227 bilionů jenů.
Největší komerční japonská banka Mitsubishi Tokyo Financial Group je se svými vklady ve výši 67 bilionů jenů vedle ní trpaslíkem, napsal server BBC News.
Spolu s dalšími službami, jako je pojištění, Japonská pošta kontroluje dokonce celkem 350 bilionů jenů. "Bude to godzilla banka," řekl BBC již před časem Jesper Koll, analytik vlivné investiční banky Merrill Lynch.
Pošta má navíc na 26 tisíc poboček, zatímco sedm komerčních bank se dohromady může pochlubit pouhými 2600 kanceláří.
Postupnou privatizací pošty do roku 2017 chtěl Koizumi zajistit, že se do soukromého sektoru přelijí její biliony jenů. Firmy by tak získaly peníze na rozvoj a hospodářství by po letech klopýtání vykročilo k růstu.
Trojský kůň
V boji o čtvrtinu všech úspor Japonců spravovaných Japonskou poštou však Koizumi nepočítal s tak silnou opozicí své vlastní Liberálně demokratické strany.
Ta v Japonsku vládla po většinu funkčních období posledního půlstoletí. Poštu a její peníze přitom používala k látání svých výdajů.
Japonská pošta byla podle BBC největším kupcem státních dluhopisů. Jejích 300 tisíc hlavně venkovských zaměstnanců, jejichž budoucnost je s privatizací nejistá, vždy zajišťovalo silnou voličskou základnu.
Podporu pro porážku odpůrců i ve vlastní straně chce Koizumi hledat ve volbách 11. září.
