proč ne? Je však třeba počítat s tím, že diplom z takové univerzity přijde na miliony korun.
USA
Například na amerických univerzitách méně zvučných jmen dosahuje jenom školné v přepočtu alespoň sto padesát tisíc korun ročně. U prestižních vysokých škol typu Harvardu či Yale to ale může být i šestkrát více. Přitom školné nezahrnuje výdaje za literaturu ani životní náklady a pojištění. Na bydlení, jídlo a věci, které člověk denně potřebuje, je nutné připravit zhruba dvě stě dvacet až čtyři sta tisíc korun ročně. Literatura může stát okolo dvou tisíc dolarů ročně, naštěstí se ale dají učebnice půjčovat, protože je jich v knihovnách dostatek. Studenti z České republiky mohou získat od Fulbrightovy komise, která podporuje české studenty na amerických školách, příspěvek na tyto výdaje ve výši tisíc dolarů ročně. "Výše pojistného, na které musí pamatovat student sám, většinou nepřekročí dvě stě až pět set dolarů ročně," uvádí pracovník Fulbrightovy komise Jakub Tesař.
Velká Británie
I na britských vysokých školách je studium velmi nákladné a ročně přijde na tři sta až čtyři sta tisíc korun. Kdo se nespokojí s bakalářským titulem, musí však po další jeden až dva roky platit i více než půl milionu korun. Po ukončení tohoto studia získá titul Master. Za ubytování, stravování a dopravu zaplatí studenti dalších tři sta tisíc korun i více. Ti, kteří studují v Británii déle než šest měsíců, mají zdravotní pojištění kromě zubních a očních lékařů zdarma. Na amerických a britských školách je velmi dobře propracovaný stipendijní systém. Díky němu mohou pilní studenti, dobří sportovci či studenti ze sociálně slabších rodin získat stipendium, které studium podstatně zlevní. V některých případech mohou pomoci i různé nadace.
Německo
Cenově výhodnější je studium v Německu. Na tamních vysokých školách se totiž neplatí školné. Člověk, který studuje na německé vysoké škole, však musí přispívat studentské unii zhruba tisíc až tři tisíce korun ročně. Životní náklady dosahují částky přes dvě stě šestnáct tisíc korun ročně, pojištění přijde na dalších čtrnáct tisíc korun.
USA
Například na amerických univerzitách méně zvučných jmen dosahuje jenom školné v přepočtu alespoň sto padesát tisíc korun ročně. U prestižních vysokých škol typu Harvardu či Yale to ale může být i šestkrát více. Přitom školné nezahrnuje výdaje za literaturu ani životní náklady a pojištění. Na bydlení, jídlo a věci, které člověk denně potřebuje, je nutné připravit zhruba dvě stě dvacet až čtyři sta tisíc korun ročně. Literatura může stát okolo dvou tisíc dolarů ročně, naštěstí se ale dají učebnice půjčovat, protože je jich v knihovnách dostatek. Studenti z České republiky mohou získat od Fulbrightovy komise, která podporuje české studenty na amerických školách, příspěvek na tyto výdaje ve výši tisíc dolarů ročně. "Výše pojistného, na které musí pamatovat student sám, většinou nepřekročí dvě stě až pět set dolarů ročně," uvádí pracovník Fulbrightovy komise Jakub Tesař.
Velká Británie
I na britských vysokých školách je studium velmi nákladné a ročně přijde na tři sta až čtyři sta tisíc korun. Kdo se nespokojí s bakalářským titulem, musí však po další jeden až dva roky platit i více než půl milionu korun. Po ukončení tohoto studia získá titul Master. Za ubytování, stravování a dopravu zaplatí studenti dalších tři sta tisíc korun i více. Ti, kteří studují v Británii déle než šest měsíců, mají zdravotní pojištění kromě zubních a očních lékařů zdarma. Na amerických a britských školách je velmi dobře propracovaný stipendijní systém. Díky němu mohou pilní studenti, dobří sportovci či studenti ze sociálně slabších rodin získat stipendium, které studium podstatně zlevní. V některých případech mohou pomoci i různé nadace.
Německo
Cenově výhodnější je studium v Německu. Na tamních vysokých školách se totiž neplatí školné. Člověk, který studuje na německé vysoké škole, však musí přispívat studentské unii zhruba tisíc až tři tisíce korun ročně. Životní náklady dosahují částky přes dvě stě šestnáct tisíc korun ročně, pojištění přijde na dalších čtrnáct tisíc korun.
