Karel Komárek a Petr Kellner (ilustrační snímek)

Karel Komárek a Petr Kellner (ilustrační snímek) | foto: Koláž - iDNES.cz

Komárek a Kellner: Akcionářům necháme pětinu Sazky, sportu dáme 200 milionů

  • 38
Zájemci o Sazku, skupiny PPF a KKCG, chtějí nabourat jednotu největšího akcionáře - Českého svazu tělesné výchovy. Jeho delegáty, kteří zatím drží s vedením Sazky, si chtějí získat štědrou nabídkou - na sport by akcionáři od příštího roku dostávali 200 milionů korun a zůstal by jim pětinový podíl v Sazce.

Vyplývá to z dokumentů, které má MF DNES k dispozici. Je to poprvé, co Kellnerova skupina, která je spolu se skupinou KKCG nejvážnějším zájemcem o Sazku, předložila své konkrétní plány s loterijní společností.

Firma chce Sazku ve spolupráci s Komárkovou KKCG rozvíjet a stávajícím akcionářům nechat podíl 20 procent. Ještě letos sportovcům vyplatí 100 milionů, v příštích pěti letech pak po 200 milionech ročně, pokud se nezmění zákony o hazardu.

Je zřejmé, že se finančníci svou štědrou nabídkou snaží nalomit delegáty ČSTV, kteří budou o víkendu na valné hromadě rozhodovat o dalším postoji největšího akcionáře loterijní společnosti.

Dopis

Věřitelé Sazky Kellner a Komárek předložili nabídku ČSTV - dokument si prohlédněte zde

Pro budoucnost Aleše Hušáka v čele Sazky je podpora hlavního akcionáře životně důležitá. Stojí za ním hlavně předseda ČSTV Pavel Kořan. Hušák má zatím stále také podporu komory jednot a krajských sdružení v rámci ČSTV.

Naopak proti Kořanovi rebelují některé sportovní svazy. Valná hromada by tedy měla rozhodnout, jakým směrem se svaz vydá. PPF a KKCG se tak snaží nalomené funkcionáře přesvědčit o tom, že to s firmou i sportovci myslí dobře.

Největší věřitelé Sazky, skupiny PPF a KKCG Karla Komárka, se totiž vyslovili, že s Hušákem jednat nechtějí. Nabízí firmě peníze na provoz a další rozvoj pod podmínkou, že současné vedení ve firmě skončí. 

Pokud by se Sazka zbavila současného vedení a začala spolupracovat s věřiteli, slibují PPF a KKCG, že zajistí okamžité financování Sazky. Urgentní finanční náplast odhadují na 500 milionů korun a následné injekce na zhruba 6 miliard.