(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Aneta Čapková pro iDNES.cz

KOMENTÁŘ: Máme nejlevnější peníze za posledních 5000 let! Co to přinese?

  • 167
ČNB zvýšila úrokové sazby. Přesto jsou velmi nízko. A politici nám říkají: Koukejte utrácet, moc nespořte, neboť úroky na vkladech jsou nula celá nic. Ať se ekonomika co nejvíc točí. Jako na kolotoči. Jen abychom dopadli správně na nohy, až z něj spadneme.
Reklama

Základní úroková sazba v zemi již není nula celá nula pět, ale nula celá dvacet pět. Sami cítíte, že to není zas tak velký rozdíl. Nicméně je to poprvé po devíti letech, kdy Česká národní banka zvýšila úrokové sazby.

Pořád je však základní cena peněz nula celá něco. Jaká vlastně je běžná úroková sazba v ekonomice? Co nás čeká?

Nemyslíte si, doufám, že peníze s úrokem nula celá něco jsou normální, že ne?

Aleš Michl, externí poradce ministra financí, ekonom fondu Quant

Aleš Michl, externí poradce ministra financí, ekonom fondu Quant

Podle definice představuje úroková sazba měřítko ceny peněz. Kolik dostanu, když je uložím do banky. Anebo kolik zaplatím, když si půjčím. V Česku se dnes dostala základní sazba pro krátkodobé peníze na 0,25 procenta. Dlouhodobé peníze jsou dražší. Když si půjdete vzít hypotéku, pohybují se sazby kolem 2 procent. Ale teď mi jde o tu základní sazbu, kterou stanovuje ČNB. Pořád tam na začátku stojí nula. V eurozóně je hlavní úroková sazba stanovená centrální bankou 0 procent. Taky nula! V Americe už platí 1,25 procenta.

Ze všech rozborů, které se na vás včera a dnes valily, asi už znáte dopady v Česku – může posílit koruna, mohou mírně zdražit úvěry, ale třeba úročení v bankách trochu poskočí nahoru.

Reklama

Co však dlouhodoběji s ekonomikou udělá, když dlouho byla a vlastně stále je cena peněz kolem nuly, co se bude dít, než se ty sazby dostanou do normálu?

Sazby na 40 procentech

Pokud se podíváme do historie a vezmeme nejstarší záznamy, poznáme, že stále máme nejlevnější peníze za posledních 5000 let civilizace. Andy Haldane, hlavní ekonom Bank of England, k tomu připravil pěkný graf. Naplnil ho nejstaršími dochovanými daty – od doby 3000 let před Kristem po současnost. Úrok známe v historii už z Mezopotámie, ze starého Egypta nebo antického Říma.

Haldane nemá v grafu přesně srpen v roce minus 3000. Ale z období kolem toho roku jsou dochované záznamy. Tehdy v Mezopotámii třeba platily tyhle tresty – vyražení zubů: 2 šekely stříbra (16,8 g), křivá přísaha svědka: 15 šekelů stříbra (126 g), zlomení ruky: 1 mina (505 g). Půjčit si 1 minu, třeba kvůli trestu, znamenalo úrok 1 šekel měsíčně. V konečném součtu to znamenalo úrok 20 procent za rok.

PŘEHLEDNĚ: Co znamená zvýšení úrokových sazeb pro lidi a ekonomiku?

Později v Babylonu byl úrok 20 procent taky obvyklý. Peršané kolem roku pět set před Kristem drželi sazby na 40 procentech a výše. Řekové ve stejném období kolem 10 procent. Řím i na 8 procentech. V roce 1 padá sazba v Římě dokonce na 4 procenta. Pět set let po Kristu se v Byzanci drží sazby mezi 8–12 procenty. A v roce 1430 v Benátkách už je zase běžný úrok 20 procent. V roce 1490 však spadl na „pouhých“ 6,25 procenta.

Holandsko mělo v roce 1570 úrok kolem 8 procent. Podle nalezených záznamů v Anglii měli v roce 1700 úrok 9,92 procenta. V Americe na Floridě kolem roku 1810 existoval úrok 7,64 procenta. Kolem hospodářské krize v roce 1930 už šly úroky pod jedno procento – to je snad jediné srovnatelné období, ale lidi tehdy trpěli a ekonomika byla opravdu v háji – což dnes neplatí, protože si kupujeme věci, jež nepotřebujeme. Kolem roku 1940 byly úroky na 1,85 procenta, za Ronalda Reagana díky inflaci však už na 15 procentech.

Komunisté v Česku úročili vkladní knížky 4 procenty. V roce 1997 byly sazby v Česku chvilku na 39 procentech.

Takže pozor, jestli z historie plyne nějaký normální stav, tak jsou to sazby minimálně nad 5 procenty. Dnešní nuly u základní úrokové sazby v Evropě ukazují, že roztáčíme peníze nejvíce v historii. Žijeme v období, kdy panovníci říkají: Koukejte utrácet, moc nespořte, neboť úroky na vkladech jsou nula celá nic. Ať se ekonomika co nejvíc točí. Jako na kolotoči. Ať nám roste HDP, a tím i daňové příjmy do státního rozpočtu a bude vše v pořádku.

Nakupujeme zbytečné věci

A tak si kupujeme věci, které nepotřebujeme. Na trhu nemovitostí, dluhopisů, nebo při nákupu firem platíte extrémní ceny. Inu, nejlevnější peníze za posledních 5 tisíc let! A co to přinese? Jediná správná odpověď zní, že moc nevíme. Protože z historie pro tak nízké úroky nemáme poučení. Zbývá jediné, přát si, ať období nulových úroků nezakončíme jako opilec letos v létě na pouti v Ostravě.

Česká ekonomika má větší potenciál. Brzdí jí ale nedostatek lidí

V městské části Polanka nad Odrou na pouti vyletěl z kolotoče. Byl nadopován kořalkou, točil se, extrémně se houpal, balancoval na hraně, smál se, užíval si, bylo mu dobře, ale vykláněl se, což vedlo k následnému pádu a nárazu hlavou do zábradlí (psali jsme zde).

My to taky přežijeme, jen jako opilec přesně nevíme, co se stane. Po vystřízlivění z levných peněz, po návratu úroků k normálu, po balancování na extrémní hraně stimulů, které připravily vlády a centrální banky, bude následovat nekontrolovatelné vystřelení z toho velkého kolotoče. Vyletíme z něj ven, jen nikdo neví, zda na hlavu, nebo bezpečně na nohy .

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

167 příspěvků v diskusi

Reklama