Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


KOMENTÁŘ: Chystá se generační „válka“. Krveprolití se však nebojme

  18:30aktualizováno  18:30
Výsledkem hyperglobalizace na začátku 20. století byla frustrace a hrozná válka. Ač se současnost té době podobá, krvavý konflikt nás nečeká. Nad hněvem poražených globalizací převáží spory mezi starými, kteří budou chtít větší důchody, a mladými, kteří se budou bránit vyšším daním, píše v komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
Země z vesmíru (ilustrační snímek)

Země z vesmíru (ilustrační snímek) | foto: AP

Ten, jehož jméno nesmí být vysloveno. Děsuplná postava. Mezi centrálními bankéři a předními světovými ekonomy je momentálně takovou figurou Donald Trump.

Že se americký prezident stal jejich „Lordem Voldemortem“, bylo opět patrné i z vrcholného sympozia v Jackson Hole v americkém státě Wyoming, které skončilo o minulém víkendu. Bankéři a ekonomové jako by jím stále byli uhranuti. Mario Draghi, šéf Evropské centrální banky, Trumpa ve svém projevu sice výslovně nezmínil, ale i tak bylo zřejmé, že za pokračování globalizace a za volný obchod tolik pléduje právě proto, že v Bílém domě sedí antiglobalizační Lord Voldemort.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Cyrrus

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Cyrrus

Draghi zato výslovně zmínil Daniho Rodrika, ekonoma z Harvardu. Ten črtá jistou paralelu mezi první vlnou globalizace, jež probíhala zhruba v letech 1870 až 1914, a současnou vlnou globalizace, neboli – Rodrikovými slovy – hyperglobalizace. První vlna souvisela s vynálezy typu železnice, parolodi nebo telegrafu. Měla své vítěze a poražené.

Krvavá totalita

Ti poražení se nakonec podle Rodrika ve své frustraci uchýlili buď k levicovému radikalismu v podobě komunismu, nebo k radikalismu nacionálnímu v podobě nacismu či fašismu. Výsledkem byl nástup totality, který krví potřísnil převážnou část dvacátého století. Současná politická radikalizace, souvisící s hyperglobalizací, je dle Rodrika znepokojivá, ale zároveň – vzhledem k historické zkušenosti i ekonomickým zákonitostem – očekávatelná.

Očekávatelné tak prý bylo i to, že poražení (například americký dělník z Detroitu, jemuž vzal práci Číňan pracující za misku rýže) se „na první signální“ vrhnou do chlácholivé náruče některé z radikalizujících politických tendencí. Ta má prý opět – jako ve dvacátém století – podobu buď nacionální, nebo levicovou.

KOMENTÁŘ: Globalizace narazila na své limity. Jsou ekonomické i politické

Lord Voldemort Trump zosobňuje tu nacionální, stejně jako třeba Marine Le Penová ve Francii. Bernie Sanders (Trumpův protikandidát v prezidentských volbách), Jeremy Corbyn v Británii, ale i hnutí jako řecká Syriza nebo španělský Podemos pak představují tu levicovou.

K politické polarizaci na Západě nepochybně dochází. A růst nerovnosti v éře hyperglobalizace je jednou z klíčových příčin. Draghi i Rodrik proto nyní volají po „globalizaci s přívlastky“, v jejímž rámci by dále navýšené přerozdělování projevy nerovnosti tlumilo. Nerovnost však není jedinou příčinou polarizace. Olej do ohně svým jednáním mnohdy přilévají sami přední politici.

Dráždění lidí

Bylo například nutné, aby José Manuel Barroso, bývalý předseda Evropské komise, tedy i Draghiho kolega z vrcholné instituce Evropské unie, začal loni pracovat pro americkou investiční banku Goldman Sachs? Musel tušit, že tím vyvolá dohady o korupci v rámci nejvyšších pater politické a korporátní sféry. Mimochodem, Barrosovo angažmá v bance patrně posvětil i Gary Cohn, muž číslo dvě v Goldman Sachs.

Cohn v současnosti působí jako šéf Trumpova sboru ekonomických poradců. Když jde o peníze, rozpory se zjevně stírají a Lord Voldemort se najednou nezdá tak děsuplný. Jenže právě pocit zkorumpovanosti elit běžného občana také frustruje a přispívá tak k polarizaci.

KOMENTÁŘ: Čína už nebude sedět v koutě

Nic na tom nemění, že Rodrikova mrazivá paralela s vývojem v první polovině dvacátého století bohužel není úplně surreálná. Opakování hororů dvacátého století však dost možná – a dost překvapivě – pomůže odvrátit proces demografického stárnutí nejen Západu, ale i zemí, jako je Čína.

Na první poslech to zní dost bizarně, neboť stárnutí je přece klíčová hrozba, která před námi stojí. Jak by to tedy nyní mohla být naopak výhoda, která utne Rodrikovu ponurou paralelu?

Stagnace mezd

V uplynulých zhruba 35 letech se globální ekonomika nacházela ve zcela mimořádné situaci. Poměr ekonomicky aktivních lidí celosvětově mohutně narostl jak vůči ekonomicky závislým dětem, tak vůči ekonomicky závislým seniorům. Porodnost se totiž snižovala, zatímco růst naděje dožití při narození, klíčový zdroj populačního stárnutí, se ještě nestačil projevit v takové míře, aby pomohl zastavit růst podílu ekonomicky aktivních lidí na celkové populaci.

Tento podíl kulminuje v probíhajícím desetiletí, dále se bude snižovat, zvláště znatelně v ekonomicky vyspělé části planety. Výsledkem je obrovská globální zásoba pracovní síly. Ta byla ještě rozšířena koncem dvacátého století začleněním do té doby socialistických, poměrně izolovaných zemí střední a východní Evropy, a zejména Číny do světového trhu.

Toto začlenění v krátkém období neopakovatelně zvýšilo objem pracovní síly, kterou mohl světový trh využít, o závratných 120 procent! Je více než cokoli jiného důvodem stagnace mezd, kterou v éře hyperglobalizace pociťují zejména vyspělé západní ekonomiky. Lidská práce prostě na nějaký čas přestala být tak vzácná, tak cenná.

Staří vs. mladí

Růst světové populace však zvolní, z aktuální hodnoty 1,25 procenta ročně na 0,75 procenta ročně v roce 2040, jak vyplývá z prognózy OSN. Západ, ale hlavně Čína mají před sebou dekády citelného stárnutí. Dramaticky se sníží poměr ekonomicky aktivních osob vůči starým lidem. Lze tedy očekávat růst daní, který si vyžádá stále palčivější nutnost nárůstu objemu starobních penzí, ale zároveň zesílí tlak na růst mezd.

Lidská práce totiž bude vzácnější, a tedy dražší, a to i navzdory pokračující automatizaci a robotizaci. Vyjednávací síla zaměstnanců citelně vzroste čistě z demografické příčiny, žádného posilování role odborů nebude třeba. Pokles podílu mezd na celkové velikosti ekonomiky, který vyspělé země vykazují od 70. let dvacátého století, se tedy podle všeho již brzy přirozeně zvrátí. Klíčový zdroj nerovnosti, a tedy politické polarizace, tak vezme zasvé.

Zásadní společenská tenze nadcházejících desetiletí nebude ta mezi vítězi a poraženými globalizace, jak se to jeví nyní a jak tomu bylo v první polovině 20. století. To dává naději, že Rodrikova paralela se opravdu nenaplní.

Klíčovou společenskou tenzí naopak bude napětí mezi starými a mladšími. První budou chtít více sociálních jistot ve stáří, druzí se budou bránit růstu daní nutných k pokrytí mohutnícího objemu starobních penzí. Tento společenský rozpor – naštěstí „jen“ generační – však třetí světovou válku nevyvolá.

Autor:



Nejčtenější

Brity pobouřila cibule v plastu z Lidlu. Mayová vyhlásila odpadu válku

Lidl začal prodávat loupané cibule v plastu. Zákazníci krok kritizují.

Britové na sociálních sítích kritizují diskontní řetězec Lidl za to, že začal prodávat loupanou cibuli v plastových...

Diesely nikdo nechce. V britských automobilkách hrozí masivní propouštění

(Ilustrační snímek)

Pracovníci automobilového průmyslu ve Velké Británii mají důvod k obavám. Snaha o ukončení provozu dieselových vozidel...



Ceny bytů rapidně vzrostly. Za cenu jednoho v Praze jich v Ústí koupíte osm

(Ilustrační snímek)

Ceny bytů v Česku za tři roky zdražily o čtvrtinu. Průměrná cena za byt o výměře 65 metrů čtverečních se vyšplhala...

Spodničkáři Jejího Veličenstva přišli o licenci. Kvůli pikanteriím v knize

Britská královna Alžběta II. na garden party v zahradách Buckinghamského paláce...

Společnost Rigby & Peller měla výsadní postavení – dodávala luxusní spodní prádlo přímo do Buckinghamského paláce. S...

Nový rekord. Norwegian Airlines zvládly nejrychlejší let přes Atlantik

Ilustrační snímek

Aerolinky Norwegian Airlines drží rekord v letu přes Atlantik v nejkratším čase uskutečněný podzvukovým komerčním...

Další z rubriky

ANALÝZA: USA se brzy stanou ropnou jedničkou, pomůže jim drahá ropa

(Ilustrační snímek)

Spojené státy přeskočí Saúdskou Arábii a Rusko a stanou se největším producentem ropy na světě, předpokládá Mezinárodní...

Tunel nestačí, postavme most. Johnson navrhuje překlenout La Manche

Boris Johnson

Britský ministr zahraničí Boris Johnson navrhl údajně během čtvrtečního summitu francouzskému prezidentovi Emmanuelu...

Letadla na baterky na všechny vnitrostátní linky, plánuje Norsko

Letadlo E-Fan X vyvinula společnost Airbus ve spolupráci s Rolls-Roycem a...

Veškeré lety na vzdálenost kratší než patnáct set kilometrů by v Norsku měla do roku 2040 zajišťovat pouze elektrická...

Najdete na iDNES.cz