Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Plán práce č. 104 snad přinese víc než den smrti poslední Češky

  14:09aktualizováno  14:09
Vzniká nový vládní plán, jak dostat nezaměstnané do práce. Má pořadové číslo 104. Poradci a poradkyně vlády zkoumají, proč se neujaly předchozí 103 vládní strategie. Dlouhodobá nezaměstnanost láme rekordy a na tom se, žel, nic nezmění.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Milovník dlouhého běhu, krátkého spánku a velkých čísel Vladimír Špidla, toho času ve funkci ředitele odboru poradců a poradkyň předsedy vlády ČR, si na jednání s odbory a podnikateli posteskl, že v Česku již máme 103, nebo dokonce 130 strategií na podporu ekonomiky, které si někdy i vzájemně odporují. 

Jím připravovaný Akční plán vlády na podporu růstu a zaměstnanosti, kterým se Sobotkova vláda chce do blízké budoucnosti řídit (více čtěte zde), tedy bude muset vyřešit, co z nich využít a zda bude 104., nebo dokonce 131. vládní strategií pro bohatší život.

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Teodor Marjanovič: Třikrát a jednou teenagerem ve Svaté zemi
  • Alena Slezáková: Ve jménu jediného Boha: zabíjíme se navzájem
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Hlavní myšlenkou plánu je více utrácet, protože se to prý vyplatí více než lidem nechat více peněz, aby je sami využili podle svého přesvědčení. „V situaci zvláště dlouhodobé podzaměstnanosti a infrastrukturního dluhu je multiplikační efekt spojený s výdajovým prorůstovým opatřením na veřejný rozpočet potenciálně vyšší než multiplikátor daňového příjmu,“ píše se v chystaném materiálu.

Akčnímu plánu navzdory se ekonomika již probudila a podle posledních upřesněných čísel zkraje roku rostla solidním, téměř tříprocentním tempem, uvedli tento týden statistikové. Je tedy celkem pravděpodobné, že bude pokračovat trend z posledních deseti let, kdy se podporuje růst v době růstu a šetří v době poklesu. Tedy klasické vládní zpoždění a těžkopádnost vedoucí k prohlubování potíží.

Nabízí se devět nejstrašnějších slov podle bývalého prezidenta USA Ronalda Reagana, velkého kritika vládních zásahů do ekonomiky: „Dobrý den, já jsem z vlády a chtěl bych vám pomoct.“ Pokud to uslyšíte, prchejte.

Větší šanci trefit se do problému má vláda u nezaměstnanosti, která má velkou setrvačnost a přes rychlejší růst má tendenci zůstávat na vyšších hodnotách.

Čtvrtmilionová usazenina

Českým problémem, a to i v mezinárodním srovnání, je právě dlouhodobá nezaměstnanost. Podle statistik OECD tvoří lidé, kteří jsou na úřadech práce déle než rok, 40 až 50 procent celku. Nyní jde podle statistik ministerstva práce o čtvrt milionu lidí, což je nejvíce minimálně od roku 2002.

Objektivním důvodem je zatím povadlý trh práce a méně příležitostí. To v kombinaci s tradiční nechutí většiny stěhovat se za prací bude znamenat, že toto číslo ještě nějakou dobu poroste. Podle hlasů z úřadů práce – lobbujících za více vlastních zaměstnanců – v posledních dvou letech fakticky zkolabovala kontrola vyplácených peněz. Úřady práce, které převzaly výplatu některých sociálních dávek od obcí, stihnou například příspěvek na živobytí podle současného tempa a možností zkontrolovat zhruba jednou za čtyři roky. Že v tom klienti, a zvlášť ti dlouhodobí, umějí chodit, je nasnadě.

I v dobách skutečné konjunktury v letech 2007 a 2008 se na úřadech dlouhodobě zabydlelo přes sto tisíc lidí. Průměrná doba evidence zájemce o práci byla v době vrcholícího boomu v (extrémním) případě okresu Karviná 1 072 dní, tedy téměř celé tři roky. Průměr za celé Česko je nyní zhruba rok a devět měsíců, což by rozhodně nemělo být – a není – „normální“. Podle lidí z úřadů práce za tím z velké části stojí selhání metody cukru a biče.

Dlouhodobě nezaměstnaní v Česku

Dlouhodobě nezaměstnaní v Česku

Možnost legálně si přivydělat zhruba čtyři tisíce měsíčně a být zároveň oficiálně nezaměstnaným je jedním z hlavních důvodů, proč je Česko v čele statistik dlouhodobě nezaměstnaných. Na papíře zajímavá myšlenka – umožnit dlouhodobě nezaměstnaným udržet si pracovní návyky – v praxi vedla k tomu, že práce načerno se stala fakticky nepostižitelnou. Pro řadu zaměstnavatelů se nezaměstnaní stali zdrojem té nejlevnější práce – neplatí žádné vysoké odvody, peníze navíc jdou na ruku.

V kombinaci s rozvratem kontroly dávek na úřadech, které přineslo špatně připravené a zbrklé zavádění nových IT systémů, sKarty a stěhování kompetencí, to vše vytvořilo prostor pro dramatické zvýšení dlouhodobé nezaměstnanosti.

Vladimír Špidla ví, kdy zemře poslední Čech. Nechal si to spočítat ještě jako eurokomisař pro sociální věci. (Bude to v roce 2401 a bude to žena.) Třeba bude 104., nebo dokonce 131. plán užitečnější.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto.
Chudoba či sociální vyloučení? V Česku hrozí nejméně ze všech zemí EU

Česká republika byla loni ve srovnání s ostatními 27 státy Evropské unie zemí s nejnižším procentem chudoby a sociálního vyloučení. Společně s Finskem, Dánskem...  celý článek

Na trh vstupuje další stravenka, digitální Benefitka.
E-stravenka Benefitka chce rozbít trh s poukazy. Restaurace nic nestojí

Na trh zaměstnaneckých benefitů ve středu vstoupil nový hráč. Nadnárodní společnost Neeco nabídla elektronickou stravenku, v podobě platební karty. S tou lze...  celý článek

Vítězem regionálního kola soutěže EY Podnikatel roku se ve Zlínském kraji stal...
České firmy chtějí zvýšit růst pomocí inovací, světové více investují do lidí

Za největší problém do budoucna považují čeští podnikatelé nedostatek kvalitních lidí. Až dvě třetiny firem v něm vidí hlavní riziko pro další růst, ukázal...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.