Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru v Petrohradě (23. května...

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru v Petrohradě (23. května 2014) | foto: Reuters

KOMENTÁŘ: Teď začíná bolest. Nové sankce už Rusko pocítí velmi silně

  • 443
Vladimír Putin za největší zábor území cizího státu od druhé světové války zatím příliš nezaplatil. Poslední kolo sankcí však mění pravidla hry. Míří na ruské šampiony a tamní stagnující ekonomiku stáhnou dolů.

První dvě kola ekonomických a politických sankcí ze strany Spojených států a Evropské unie znamenala největší nepříjemnost pro přátele ruského prezidenta, kterým nečekaně přestaly fungovat platební karty. Společnosti Visa a Mastercard totiž musely přestat provádět transakce s několika miniaturními bankami, které mají nejblíže k Vladimiru Putinovi, s bankomaty téměř vsazenými do Kremelské zdi.

Rusko odpovědělo, jak vzhledem ke svému menšímu ekonomickému vlivu mohlo. Pohrozilo karetním společnostem, že jejich byznys může skončit, začalo s přípravou vlastní platební sítě a na svou černou listinu přidalo některé cizí politiky.

Americký senátor a bývalý kandidát na prezidenta John McCain, jeden z lidí na indexu, si podobně jako dotčení Rusové zavtipkoval a u veřejnosti sbíral body: „Hádám, že tohle znamená, že moje letní dovolená na Sibiři je passé, že mé akcie v Gazpromu jsou ztraceny a můj tajný účet v Moskvě je zmrazený,“ napsal na Twitteru.

Fáze okopávání kotníků, která sice bolí, ale vážnou újmou nehrozí, včera skončila. Kope se výš, tam, kde již začíná pravá bolest a utrpení. Spojené státy, největší a nejvlivnější ekonomická síla na světě, včera přeřadily na třetí trestní stupeň a zavedly zatím nejagresivnější sankce cílené na ruskou ekonomiku.

Rosněfť, podle objemu produkce největší veřejně obchodovaná ropná společnost na světě, byla odstřižena od všech amerických bank a finančních skupin.

Stejný zákaz se týká velkého obchodníka s plynem Novatek, třetí největší banky Gazprombank a například i osmi ruských zbrojařských společností. Důvodem pro zlomové zpřísnění sankcí, které se nyní rozšířily na ruské ekonomické šampiony, je omezená účinnost předchozích dvou kol a podle Spojených států i EU pokračující finanční a vojenská podpora separatistů na Ukrajině ze strany Ruska. Po včerejším velmi tragickém dni na východě Ukrajiny je zřejmé, že další, ještě tvrdší kolo sankcí může přijít velmi brzy. Největší hrozbou pro ruský byznys je, že se stejně zachová Evropská unie a odřízne ruské společnosti od evropských bank.

Peněz je méně, smyčka se utahuje

Nové sankce znamenají, že i nejvýznamnější ruské společnosti budou mít problém získávat peníze na další fungování a splácení svých předchozích závazků. Již od obsazení Krymu Ruskem se tok peněz obrátil a míří jedním směrem: pryč z Ruska. Ruské banky a společnosti letos podle údajů tamní centrální banky musí splatit či obnovit úvěry ze zahraničí ve výši 191 miliard dolarů. Obřím dílem zaskočí největší polostátní banky Sberbank a VTB, jimž zase pomůže ruská centrální banka z národních devizových rezerv.

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Jana Bendová: Invaze žen na přání politiků
  • Filip Karel: Kapitáni průmyslu by se neměli montovat do studijních oborů
  • Michaela Koblasová: Hrozí družstvům zánik?
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Ruský ekonomický systém se již pohybuje v utahující se smyčce. Zahraniční investoři, vystrašení hrozícími sankcemi a událostmi na Ukrajině, odprodávají své ruské investice. Podobně se chovají i běžní Rusové, kteří v ekonomické oblasti tradičně své vládě a prezidentovi nevěří, vyzvedávají peníze z bank a přesouvají je po letech do matrací. Centrální banka musí podporovat slábnoucí rubl a odprodávat dolary. To zvyšuje inflaci a odrazuje lidi od dalších nákupů. Již nyní ruská ekonomika stagnuje a zvyšuje se pravděpodobnost, že míří do hlubokého propadu.

Vladimir Putin je v Rusku nyní velmi populární prezident a jistě k tomu přispělo i obsazení Krymu. Podle průzkumu respektované společnosti Centrum Levada na konci června s jeho politikou souhlasilo 86 procent Rusů, nejvíce za posledních šest let. To je významný zlom, vždyť ještě před pár lety čelil největším protestům ve své patnáctileté kariéře v čele Ruska.

Ale ani on, stejně jako jakýkoliv jiný politik na světě, nemůže odolat ekonomické gravitaci. Dražší chléb nakonec vždy dokáže přetlačit vlastenecké hry v zahraničí.

Možná se ještě dříve zeptají nejbohatší Rusové, zda se jim Vladimir Putin v čele země vyplácí. Možná se v horších časech začnou běžní Rusové ptát, proč jejich země zůstává dlouhodobě nejzkorumpovanější velkou ekonomikou světa na úrovni podvodníky vyhlášené Nigérie.