Nyní už tři týdny řídí Komerční banku, kterou francouzská skupina koupila před čtyřmi lety a kterou s 1,4 milionu klientů, 7400 zaměstnanci a miliardami zisku převzal od Alexise Juana.
Ten ve svých 62 letech odešel do důchodu těšit se z rybaření na moři. Posledních šest let vedl Goutard v horké Casablance marockou banku Société Générale, menší než tu českou.
"Naznačovali mi, že bych potom mohl jít do Česka, takže jsem se v duchu připravil. A když mi to oficiálně potvrdili, byl jsem šťastný já i manželka, protože v Praze jsme kdysi byli a protože Komerční banka je nejkrásnější a největší banka Société Générale mimo Francii. I když z Maroka jsme odcházeli s těžkým srdcem," podotýká.
Do Prahy přišel už před rokem, ale nebylo jisté, jestli banku převezme. "Za ten rok mě Alexis naučil, jak se řídí velká banka," říká o svém učiteli Juanovi. Prahu poznali Goutardovi už v roce 1989, kdy pracovali ve Vídni a přijeli na výlet.
"Bylo to krásné město plné kultury, umění a historie, ale smutné. Dnes je plné barev a má spoustu míst, kam se dá jít večer," popisuje nadšeně bankéř, který ovládá vedle němčiny i angličtinu, a to bez typického francouzského přízvuku.
Pařížan bez kořenů
Goutard pochází z hlavního města Francie. "Hodně Pařížanů však nemá pocit, že by někam patřili," říká. Ani on ne. Zařadí se spíše do škatulky kosmopolita, protože na to, aby se cítil Evropanem, byl dlouho v Africe.
Nemá ani francouzské auto, ale německé audi, vedle vína mu chutná i pivo, dopřeje si i českou kuchyni a pomalu ztrácí porozumění pro francouzské dění. Přesto bude externím obchodním poradcem francouzské vlády, jak velí tradice velkého francouzského šéfa v zahraničí.
"Kromě toho, že je výborný hráč tenisu, je velký profesionál, a navíc velmi společenský," říká o něm ředitel francouzské reklamní společnosti Euro RSCG Gilles Bérouard. Ten předsedá klubu francouzských vládních expertů v Česku a jeho agentura také vymýšlí Komerční bance reklamní kampaně.
Goutard nejprve v Paříži vystudoval politické vědy na prestižní škole, která je propustkou do vyšších kruhů. Stejnou školu má i nynější pravicový prezident Jacques Chirac nebo bývalý levicový premiér Lionel Jospin. "Zajímala mě politika a rozhodně nebylo mým snem stát se bankéřem. Ale to jsem měl zkreslené představy," přiznává. Po dalších studiích ekonomie se stal v 25 letech auditorem.
Co většina lidí může považovat za ubíjející šmejdění v číslech, ho vzalo u srdce. "Našel jsem v tom vášeň. Je to dobrý start pro každého, kdo chce pracovat v bance. Pochopil jsem systém, střídal jsem projekty, města od Frankfurtu po Maroko. Ale je to práce těžká a nedá se sladit s rodinou," upozorňuje.
Z inspektorských postů se dostal do řídicích funkcí a k velkým klientům. V Česku se už stihl zabydlet s manželkou, která tady pracuje v úvěrové společnosti Essox v rámci bankovní skupiny. V rámečku na stole má fotku svých tří synů ve věku 10, 8 a dva roky. Aby je přemluvil ke stěhování z Maroka, slíbil jim lední hokej.
Když nemají synové trénink, jezdí celá rodina na kole v okolí a na výlety po celé zemi. "Když chci dělat svou práci dobře, měl bych znát kulturu, ekonomiku a historii země," říká.
"Ráno se prostě sbalíme a jedeme," dodává spontánně šéf třetí největší banky s 339 pobočkami.