Ztráty České pošty konkurenti nezalepí. Stamiliony mají najít ministři

  14:31aktualizováno  14:31
Česká pošta se může definitivně rozloučit se stamiliony, které měla dostat od konkurentů za to, že poskytuje i služby, které se jí z komerčního hlediska nevyplatí. Peníze zřejmě bude chtít od státu. Ministři proto teď musejí vymyslet, jak to udělají.

Ilustrační foto | foto:  František Vlček, MAFRA

Brusel pohrozil Česku vyšetřováním kvůli způsobu, jakým se vláda v minulosti pokusila vykompenzovat České poště její ztrátové služby (více jsme psali zde). Vláda se proto ve středu rozhodla kontroverzní opatření zrušit, aby se vyšetřování vyhnula.

Konkurujícím firmám pošty stávající zákon přikazuje, aby jí přispěly do takzvaného kompenzačního fondu za ztrátové služby z let 2013 a 2014. Podle výpočtů Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), který má poštovní trh na starosti, má jít po očištění od peněz, které by do fondu měla poslat sama pošta, o 353 milionů korun.

Je to odškodnění za to, že pošta provozuje ztrátové pobočky v odlehlých místech, aby tak měli přístup k poštovním službám například i obyvatelé z venkova. „Poště je zákonem ukládána povinnost doručování po celé republice s dobou doručení do druhého pracovního dne a na tom ztrácí proti těm, kdo tuto povinnost nemají,“ vysvětluje Martin Drtina, mluvčí ČTÚ. Opatření platí od roku 2013, kdy stát vpustil na poštovní trh konkurenci.

Firmy do fondu stejně nepřispívaly

Podle Evropské komise je však zákon o kompenzačním fondu pochybný. Není totiž jasné, kdo všechno mají být konkurenti pošty, jak spočítat jejich podíl na trhu a kolik by tedy měli platit.

Fond je proto dnes prázdný, konkurenti do něj odmítají platit a soudí se s ČTÚ jak o výši částek, tak o to, zda se dají počítat mezi konkurenty pošty, nebo ne.

„Na nefunkčnost kompenzačního fondu Česká pošta upozorňovala od začátku jeho existence a současný stav jí dává za pravdu,“ říká mluvčí státního podniku Matyáš Vitík. Od roku 2015 totiž začala platit novela zákona o poštovních službách, podle níž další ztráty v dalších letech už se budou poště hradit přímo ze státního rozpočtu, a ne ze soukromého sektoru.

Konkurenti zprávu, že teď nebudou muset platit nic, vítají. „Usilovali jsme o zrušení kompenzačního fondu, podali jsme stížnost i k Evropské komisi,“ říká Petr Angelis, místopředseda Asociace poštovních služeb. Podle něj jsou kompenzace v řádu téměř sto milionů korun ročně od firem s největším podílem na trhu likvidační. Největší díl na poštovním trhu mají vedle České pošty (75 %) firmy Mediaservis a Česká distribuční.

Podobně mluví i generální ředitel PPL Petr Chvátal. Ani jeho firma reálně do fondu nikdy žádné peníze neodvedla. „Do fondu jsme nic neodvedli, neboť proces určení přesného podílu nebyl dokončen. K jeho dokončení nedošlo kvůli zmatečnosti právní úpravy, což je jeden z faktorů, které komise vytýká,“ říká Chvátal.

Za postup obdrželo PPL od ČTÚ pokuty, proti kterým se odvolala, a nyní se soudí. „To, jakým způsobem budeme pokračovat, je předmětem interního posuzování,“ dodal Chvátal.

Pošta peníze chce, ministři řeší, odkud je poslat

Pošta nicméně s kompenzací za roky 2013 a 2014 počítá. „Z pohledu České pošty je logické, že by stát měl službu, kterou si u České pošty objednal, uhradit,“ říká Vitík.

A nespokojí se zřejmě s 353 miliony, protože už teď se s ČTÚ soudí o to, že kompenzace by měla být dvojnásobná. Z vládní zprávy, kterou má MF DNES k dispozici, vyplývá, že pokud pošta dotace nedostane, může mít potíže s financováním mezd či úhrad dodavatelům. V krizovém scénáři by dokonce mohla například zavírat pobočky nebo snižovat počty zaměstnanců či jejich platy.

I vláda podle zprávy počítá s tím, že se bude pošta dožadovat náhrady škody za zrušení nefunkčního kompenzačního fondu. A zaúkolovala ministry průmyslu, vnitra a financí, aby jí do 16. ledna 2017 předložili návrh, jak poštu před potížemi uchránit a případné vzniklé škody jí nahradit.

„Ministerstvo financí bude řešení posuzovat zejména v kontextu povolené veřejné podpory, možnostmi státního rozpočtu a potenciální výší úhrady,“ říká mluvčí ministerstva financí Kateřina Vaidišová.

Je pravděpodobné, že vláda nakonec zvolí podobné řešení, jaké platí pro roky 2015 až 2017, a pošle poště peníze ze státního rozpočtu.

Ta podle zákona může za rok 2015 dostat až 700 milionů, za rok 2016 až 600 milionů a za rok 2017 nejvýše 500 milionů korun. Přesnou částku opět určí telekomunikační úřad.

Autoři: ,


Nejčtenější

Všichni chtěli spot ve stylu Air Bank, říká autor. Nově opisuje E.ON

Reklama na služby E.ON.

Jedni říkají, že jde o „vykrádačku“, jiní to tak nevidí. Spotů, které se inspirovaly populárními krátkými reklamami Air...

Šátek za tisíc dolarů vypadá jako ženské přirození, značka Fendi sklidila výsměch

Růžovou šálu Touch of Fur vyrábí italská módní značka Fendi

Italská značka luxusního oblečení Fendi pobavila svým kožešinovým šátkem mnohé uživatele sociálních sítí. Zejména jeho...



Z prošlého jídla a miliard much udělali dva Britové v Jižní Africe byznys

Od roku 2008, kdy firma vznikla a přijala první zaměstnance, se jejich počet...

Miliardy much a hnijící jídlo jsou pro bratry Jasona a Davida Drewovy z Velké Británie jádrem podnikání. V Jižní Africe...

Mladí chtějí žít na dluh a mít hned to, na co rodiče šetřili, říká bankéř

Šéf Sberbank Edin Karabeg

Mileniálové si půjčují a jsou častěji ochotni jít do rizika než jejich rodiče, myslí si šéf české pobočky Sberbank Edin...

Mileniálové všech zemí, spojte se. Mladá generace se odvrací od kapitalismu

Socha Karla Marxe v německém Trieru

Popularita kapitalismu mezi mladými Američany klesá. Přibližně polovina z nich by raději žila v socialistické zemi,...

Další z rubriky

Elektřina a plyn příští rok zdraží, zlevní dřevo z kůrovcové kalamity

Ilustrační snímek

České domácnosti si v příštím roce připlatí za elektřinu a plyn, roste také cena uhlí. Alternativou při vytápění jsou...

Nekonečný boj s plasty. Igelitky zdarma zmizely, zůstaly stovky milionů sáčků

Ilustrační snímek

Zatímco igelitkám už vyhlásili obchodníci i státy boj, mikrotenové sáčky zatím přežívají. Jejich postupné nahrazování...

Kdepak první republika, nejlíp se mají Češi dnes, tvrdí studie

Prezident T. G. Masaryk v doprovodu předsedy vlády Antonína Švehly přicházejí...

Život v Československu ve dvacátých letech 20. století bývá často idealizován. V mnoha ohledech byl však výrazně horší...



Najdete na iDNES.cz