Takovou nemají nikde jinde na světě, proto se na unikátní projekt brněnských odborníků jezdí dívat i delegace ze zahraničí. Na rozdíl od jiných kompostáren, kde se vše smíchá, se v té černovické bioodpad dál třídí.
"Tady je odpad z brněnských hřbitovů, tady například z Realizace a údržby zeleně," ukazuje Karel Dědek, jeden z autorů projektu, na hromady klacků či hlíny na obrovských plochách betonových ohrad.
"Pod hromadu bioodpadu se vžene vzduch, který podporuje hnití. Celý proces se tak zkrátí ze šesti měsíců na 3 týdny,“ vysvětluje Dědek. Z materiálu vyrobí kompost či hnojiva. Nejenže je taková skládka ekologická, ale má i ekonomický přínos. Bioodpad se využívá k výrobě hnojiv, část jde brněnským zahrádkářům či do městských parků.
Při procesu hnití vzniká metan. "Ten pouštíme do speciálního zařízení, které z něj udělá elektrickou energii," popisuje Dědek.
Energii v kompostárně vyrábějí také z prošlých potravin, olejů či tuků. "Sem by měly firmy vozit separovaný bioodpad. Ale hodně jich to zatím nedělá. Jejich shnilé ovoce končí na skládce, protože je to levnější," říká Dědek.
A kdo už se vydal ekologickou cestou? Například Správa hřbitovů, městská část Slatina, Technické služby města Brna nebo Realizace a údržba zeleně. Odvoz odpadu do kompostárny si zatím musí zajišťovat sami. "Počítáme ale s tím, že v blízké době by dovoz mělo zajišťovat Sako a tříděný bioodpad z brněnských sběrných dvorů by se měl dostávat sem, a nekončit na skládkách," doufá Dědek. Většinový vlastník kompostárny je firma Dufonev, část patří městu Brnu.
