"Tito lidé měli informace a také kontakty na zahraniční firmy, které po nich také hned sáhly, protože nikoho jiného neznaly," říká historik Miroslav Vaněk.
Jeho slova potvrzuje předlistopadový člen předsednictva ÚV KSČ Miroslav Štěpán, jenž byl jako jediný z bývalých soudruhů odsouzen za potlačování listopadových demonstrací a pobyl si ve vězení. "Znali lidi, znali možnosti a metody," uvedl pro MF DNES.
O své minulosti mluví neradi
Štěpán je zároveň také jediný, kdo je z předlistopadových funkcionářů ochoten mluvit s novináři. Rozhovor pro MF DNES o přerodu z komunistických struktur do byznysu postupně odmítli Marián Čalfa, Miroslav Toman, Ladislav Adamec mladší nebo bývalý šéf Státní banky československé Svatopluk Potáč.
co dělají bývalí straníciJak po revoluci ne(uspěli) v podnikání vysoce postavení funkcionáři a šéfové státních firem čtěte zde |
"Děkuji za váš zájem, necítím však jakoukoliv potřebu se vyjadřovat ve veřejných sdělovacích prostředcích," uvedl Marián Čalfa, jenž má prosperující právnickou praxi a po revoluci asistoval u řady velkých obchodů.
Hladký start do další kariéry měli také významní ministři z posledních vlád sestavovaných pod dohledem strany. Například šéf tehdejšího ministerstva dopravy a spojů František Podlena se už v roce 1991 mohl pochlubit, že se stal šéfem pražské pobočky rakouské spediční firmy Franz Welz. Později v oboru dál sám podnikal.
Andreje Barčáka hned po odchodu z křesla ministra zahraničí oslovila firma General Motors, aby jí pomohl v Československu vybudovat pobočky Opelu. Barčák svou kariéru dotáhl na nejvyšší posty v koncernu, dnes tráví důchod v zahraničí.
Na rozdíl od vysokých státních a podnikových funkcí neznamenala automatický úspěch nejvyšší stranická křesla. Spíše naopak. V podnikání více uspěli pragmatičtí straníci, kteří měli rudou knížku spíše pro to, aby mohli pracovat na řídících pozicích, než kovaní soudruzi. Těm bylo kvůli relativně pomalému kariérnímu postupu v KSČ v roce 1989 také obvykle přes šedesát let, takže svou roli sehrál i věk.
Čtěte: Socialistické podniky byly líhní miliardářů |
I přesto však mohli být užiteční. Podezření, že za část úspěchu vděčí svému otci, se nikdy nezbaví například Ladislav Adamec mladší, syn stejnojmenného bývalého předsedy vlády. Skupina firem kolem Ladislava Adamce mladšího je poměrně široká, jedna z jeho společností teď zajišťuje například stavbu kaolinky ve Vietnamu.
"Když budu mít informace, tak je svým dětem předám. To je bez debat. Jenže jakmile začnete zkoumat potomky, tak narazíte na to, že je to nemorální: děti přece nemohou za své rodiče," upozorňuje Vaněk.
