Regulátor trhu s elektřinou má první odhad. Proud může od ledna zdražit o 6 procent. (Ilustrační snímek)

Regulátor trhu s elektřinou má první odhad. Proud může od ledna zdražit o 6 procent. (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Konec jádra v Německu a fotovoltaika zdraží proud až o šest procent

  • 90
Elektřina domácnostem příští rok podraží o 3,6 až 6 procent, odhaduje Energetický regulační úřad. Zatím není ale jasné, jakou částkou bude stát kompenzovat zdražování způsobené rozmachem fotovoltaiky. ČEZ připustil, že zvýšení cen ovlivní i chystané vypínání jaderných elektráren v Německu.

Průmyslové podniky si proti letošku možná připlatí o 6 až 8,8 procenta. Vyplývá to z předběžných výpočtů Energetického regulačního úřadu (ERÚ), řekl agentuře ČTK místopředseda úřadu Blahoslav Němeček.

Úřad předpokládá, že silová elektřina, která je neregulovanou složkou ceny, kterou si určují energetické firmy, zdraží o pět až deset procent. Silová elektřina tvoří polovinu celkové ceny. Distributoři elektřiny zatím o zdražení hovoří opatrně, ČEZ nicméně přiznává, že se do zvýšení cen v příštím roce může promítnout situace v Německu, kde se pravděpodobně schválí ukončení provozu 17 jaderných elektráren do roku 2021.

Německo Čechům zdraží elektřinu. Zatím se neví, o kolik

"Pravděpodobně se situace promítne do příštího roku. Jasněji o tom, jak přesně se tato situace na velkoobchodních trzích projeví v koncových cenách pro zákazníky na příští rok, budeme mít však až s blížícím se koncem letošního roku," sdělila tisková mluvčí ČEZ Eva Nováková.

Jak se k tomu postaví dodavatel v Jižních Čechách E.ON, zatím není jasné. "O tomhle si opravdu spekulovat netroufám," řekl iDNES.cz mluvčí Vladimír Vácha. "Jedno je jisté. Po oznámení o odstoupení Německa od jaderné výroby šla velkoobchodní cena elektřiny nahoru a lze tedy předpokládat, že při případném odstavení reaktorů a výpadku výrobních kapacit bude tento trend pokračovat. Ale konkrétní důsledky si opravdu netroufám odhadovat," dodal Vácha.

Konec jaderných elektráren v Německu může být obchodní příležitostí pro české firmy. I tady je ale příliš otazníků. "Příležitostí samozřejmě situace v Německu být může, ale těžko nyní hovořit o detailech. Rozhodující bude, jak Německo vyřeší případnou náhradu za uzavřené jaderné elektrárny," řekla Nováková z ČEZ. Společnost v Německu působí prostřednictvím těžební a elektrárenské firmy Mibrag, kterou spoluvlastní.

Bez dotace by bylo zdražení dvouciferné

Polovinu ceny proudu tvoří část regulovaná Energetickým regulačním úřadem. Do ní spadají například náklady na distribuci nebo příspěvek na obnovitelné zdroje. Úřad odhaduje, že by vláda mohla stejně jako letos přispět ze státního rozpočtu na omezení zdražení regulované části ceny dvanácti miliardami korun. Pokud by dotace byla nulová, stoupla by cena příští rok podle místopředsedy úřadu Blahoslava Němečka velmi výrazně, možná i dvouciferně.

Peníze na kompenzaci růstu cen elektřiny kvůli boomu fotovoltaiky získala loni vláda z více zdrojů: z daně 26 procent ze solárních elektráren, z darovací daně za emisní povolenky a z pozemkového poplatku pro solární zdroje. Tři pilíře by měly zůstat, podle Němečka je ale otázkou, zda státní dotace zůstane 12 miliard Kč jako letos. Vláda by o tom měla rozhodnout nejpozději na podzim.