Pokud podnikatel uvažuje o tom, že svou činnost obnoví, nemusí živnost likvidovat. "Papírově i nadále pokračuje v činnosti a v pravidelných intervalech úřady zásobuje požadovanými formuláři," říká účetní Vratislav Kostrba.
Podnikání může přerušit podle živnostenského zákona až na dva roky. Pokud plánuje pauzu delší šesti měsíců, je povinen písemně informovat příslušný živnostenský úřad, který o tom provede zápis do rejstříku. Písemné oznámení je třeba zaslat i v případě, že svoji firmu začne znovu provozovat.
Konec živnosti je dobré vhodně načasovat
Pokud podnikatel počítá s tím, že zastaví svou činnost úplně nebo na dobu delší než dva roky, měl by živnost oficiálně zrušit. Tento krok je však třeba vhodně načasovat.
Oznámení o ukončení podnikatelské činnosti prvnímu úřadu totiž může uvolnit pomyslný kamínek, který strhne lavinu velmi krátkých lhůt a termínů, daňových kontrol a pokut za nesplnění dalších povinností.
Účetní uzávěrka
Prvním krokem, který musí podnikatel likvidující svoji společnost učinit, je sestavení účetní závěrky ke dni ukončení činnosti. V rámci ní by měl provést inventarizaci veškerého obchodního majetku, pohledávek a závazků.
Pro podnikatele, kteří účtují v rámci jednoduchého účetnictví, ukončení činnosti mimo jiné znamená, že hodnotu zásob a pohledávek musí přidat k ostatním daňovým příjmům. Naopak závazky se stávají daňovým nákladem.
Pokud je živnost ukončena v průběhu roku, lze uplatnit odpisy jen v poloviční výši, a to u majetku, který byl evidován k 1. lednu. Z předchozího vyplývá, že těmto podnikatelům lze doporučit konec veškerých aktivit vždy na počátku roku a s co nejmenšími zásobami.
Zisk nebo ztrátu vypočtenou z této mimořádné závěrky zahrne podnikatel do svého daňového přiznání.
Kroky vedou na finanční a živnostenský úřad
Druhým krokem při likvidaci živnosti by měla být návštěva místně příslušného finančního úřadu. Podnikatel by to měl stihnout do patnácti dnů ode dne, kdy se rozhodne skončit.
Zde by měl provést odhlášení od všech daní, které se týkají jeho živnosti. To se týká především změny u daně z příjmů, případně daně z přidané hodnoty, silniční daně či daně z nemovitostí.
Některé daně mohou mít při zrušení registrace na peněženku podnikatele velmi negativní dopad. Příkladem může být živnostník - plátce daně z přidané hodnoty. Ten musí při ukončení činnosti zaplatit tuto daň u veškerého evidovaného zboží a majetku, který pořídil bez daně nebo uplatnil odpočet této daně.
Opačným případem může být například silniční daň, kde naopak lze požádat o vrácení přeplatku za měsíce, kdy již nebude používat auto k podnikání. Podnikatel by si měl uvědomit, že oznámením o ukončení činnosti vyvolá zvýšený zájem ze strany finančního úřadu.
Ten totiž má jednu z posledních možností, jak ze živnostníka účinně vymoci své pohledávky. Daňoví kontroloři sice mají právo přezkoumávat veškeré doklady v následujících třech letech a celkově tuto dobu protáhnout až na deset let, ale je velmi pravděpodobné, že na kontrolu vyrazí brzy po tomto oznámení.
Podnikatel také potřebuje od finančního úřadu souhlas s výmazem z živnostenského, popřípadě obchodního rejstříku. Ten dostane až po vyrovnání všech svých daňových závazků vůči státu.
Třetím krokem bývá návštěva živnostenského úřadu. Zde musí podnikatel oznámit do patnácti dnů ukončení činnosti. Poté, co získá od finančního úřadu souhlas, může požádat o definitivní výmaz z rejstříku.
Odhlásit je třeba i sociální pojištění
Čtvrtým krokem by měla být návštěva zdravotní pojišťovny a okresní správy sociálního zabezpečení. Zde opět musí na předepsaných formulářích provést oznámení o ukončení svých aktivit a změnit své zařazení - například na zaměstnance, osobu bez příjmů nebo nezaměstnaného.
Na okresní správě sociálního zabezpečení je třeba tento krok učinit do osmého dne následujícího kalendářního měsíce po ukončení živnosti. Do zdravotní pojišťovny by si měl bývalý živnostník pospíšit. U zdravotního pojištění je stanovena vůbec nejkratší lhůta pro oznámení změn - pouze osm dnů po rozhodnutí ukončit činnost.
Podnikateli hrozí při zpoždění sankce
Pokud podnikatel stanovené lhůty nedodrží, případně ukončení činnosti neoznámí vůbec, hrozí mu pokuty a penále. Například finanční úřad může udělit pokutu v souhrnné výši až dva miliony korun.
U správy sociálního zabezpečení je limit až deset tisíc za každý jednotlivý prohřešek. Penále je zpravidla ve výši 0,1 procenta denně z nezaplacené částky, pokud však na chybu přijde finanční úřad sám, zvyšuje se automaticky na dvojnásobek.
Jak postupovat při ukončení podnikání
1. sestavit účetní závěrku
2. odhlásit placení daní souvisejících s podnikáním na finančním úřadě, vyrovnat daňové nedoplatky
3. navštívit živnostenský úřad, který firmu vymaže z registru
4. nahlásit změny na zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení
