O odpovědnosti firem diskutovaly mimo jiné (zleva) Petra Buzková z advokátní...

O odpovědnosti firem diskutovaly mimo jiné (zleva) Petra Buzková z advokátní kanceláře Vyroubal Krajhanzl Školout, Andreea Moldovan ze společnosti Avon, Zuzana Tornikidis a Monika Babišová z Nadace Agrofert. | foto: František Vlček, MAFRA

Jak firmám zvýšit společenskou odpovědnost? Radila Buzková i Babišová

  • 2
Vybere-li firma správnou strategii společenské odpovědnosti, může získat konkurenční výhodu oproti těm, které ji nemají tak propracovanou. Díky ní si buduje firma dobrou pověst, získává důvěru lidí. Jan na strategii společenské odpovědnosti, poradila konference Lidových novin.

Před Vánoci se mnoho tuzemských firem i fyzických osob chlubí svými příspěvky na charitu. Některé společnosti se však snaží pomáhat po celý rok, a to nejen finančně, a hlásí se k tzv. společenské odpovědnosti.

České nadace a firmy daly letos na dobročinné účely 900 milionů korun. To je skoro stejná částka, jakou daly na veřejně prospěšné účely v loňském roce. Instituce většinou podporují vzdělávání, životní prostředí nebo rozvoj kultury a sportu v regionech. Některé firmy dávají maximálně jednotky procent ze svého zisku. To je pořád o něco míň, než na tyto účely věnují zahraniční společnosti.

Nejčastější oblasti, do kterých nadace, fondy i firmy každoročně posílají několik stovek milionů korun, jsou opravy dětských hřišť nebo sázení stromů. Nakupují také nové učebnice a pomůcky pro žáky základních a středních škol, které postihly třeba povodně.

Tyto dary si mohou odečíst od základu daně. Jen některé z nich však mají jasno v tom, kam přednostně tyto prostředky vkládat, a chovají se podle definice společenské odpovědnosti: do své firemní strategie zahrnují i sociální a environmentální hlediska, budují si tak dobrou pověst a důvěru lidí, kteří v ní pracují či žijí v místě, kde firma podniká. Získávají tak konkurenční výhodu proti firmám, které se takto nechovají.

Od velkých nadací po podporu zaměstnanců

Jak vyplynulo z příspěvků, možností, jak se přihlásit ke společenské odpovědnosti, je celá řada. Především pro velké firmy je vhodnou formou založení vlastní nadace. Největší nadací v ČR je přitom Nadace ČEZ, která vloni rozdělila 160 milionů korun.

Vlastní nadaci má už přes tři roky i holding Agrofert. „Filantropické činnosti se Agrofert věnuje už déle, ale teprve před třemi roky jsme si zpracovali vlastní strategii, která je založena na čtyřech pilířích – podpoře dětí a mládeže, znevýhodněných osob, zejména seniorů, podpoře zdraví (předevšímnákupy přístrojů pro nemocnice) a podpoře regionálního rozvoje,“ uvedla ředitelka nadace Zuzana Tornikidis s tím, že zvolenou formou pomoci se snaží formovat společnost, například tak, že podporují přednostně výchovu dětí v rodinách, ne v ústavech.

Stále více aktivit nadace podle ní směřuje také k zaměstnancům – nyní třeba spolu s nimi kupují dárky pro děti, jejichž matky jsou v těžké sociální situaci.

Podpora vlastních zaměstnanců je vhodnou formou pomoci i pro menší firmy. V advokátní kanceláři Vyroubal Krajhanzl Školout si například vychovávají budoucí zaměstnance – vytipují si vhodné studenty, a ty podporují na studiu a pak zaměstnají. Advokátkám na mateřské zase umožňují práci z domova.

„Nezáleží na velikosti firmy, každá si může najít segment, který může podporovat,“ řekla partnerka kanceláře Petra Buzková.

Svéráznou definici společenské odpovědnosti firem pak představil Pavel Makovec z firmy Arca Capital.

Pozor na odliv kapitálu

„Společenská odpovědnost firem by se měla projevovat i v tom, že budou své zisky maximálně reinvestovat v ČR a nebudou je vyvádět do zahraničí, zejména do daňových rájů, jak je zde zvykem,“ prohlásil Makovec a dodal, že z firem se zahraničními vlastníky odchází dle ČNB 300 miliard na dividendách a minimálně stejná částka dle odhadů odtéká jiným způsobem, prostřednictvím přemrštěných nákladů na různé služby.

Odliv kapitálu pak podle něj podkopává možnosti ekonomického růstu české ekonomiky.