Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Po aféře s kontaminovanými vejci roste zájem o biovejce. Jde o miliardy

  1:00aktualizováno  1:00
Rozbité okno představuje dvě zprávy – špatnou pro majitele, dobrou pro sklenáře. Skandál se zakázaným fipronilem ve vajíčkách z nizozemských velkochovů poškodil chovatele a zákazníky, ale přihrál nakupující ekologickým farmám, které nabízejí biovejce.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Alespoň tak to vidí němečtí ekochovatelé. „Zákazníci se po původu zboží ptají rozhodně častěji. Od vypuknutí skandálu se u nás poptávka zvýšila o třicet procent,“ potvrzuje trend Tim Koch ze společnosti SuperBioMarkt, která se biozemědělstvím zabývá od roku 1973 a dnes ve spolkových zemích Severní Porýní-Vestfálsko a Dolní Sasko provozuje 26 bioobchodů.

Zvýšený zájem zákazníků hlásí i firma Alnatura, která po celém Německu provozuje 98 poboček s biopotravinami, za které v roce 2015 zákazníci utratili téměř 760 milionů eur (19,8 miliardy korun).

„Poptávka se určitě zvýšila, zákazníci vědí, že našim biovejcím mohou věřit,“ řekla MF DNES mluvčí Alnatury Stefanie Neumannová. Podle ní pocházejí vejce vždy z blízkosti dané prodejny a etikety v regálech o původu zboží detailně informují.

Vaječný bioboom se netýká jen velkých dodavatelů, ale také regionálních až malých prodejců, kteří vyprodukují zhruba tolik, kolik jsou denně schopni prodat. „Od té doby, co se to provalilo, telefon snad nepřestává zvonit,“ potvrdila deníku Eichstätter Kurier Veronika Schieglová.

Zákazníci, kteří od ní nakupují vajíčka, se ptají, jestli se jí kauza fipronilových vajec netýká. A také s manželem zaznamenali nové zákazníky. „Prodáváme nyní tak třikrát, možná i čtyřikrát víc než obvykle. Díkybohu, že slípky teď denně snesou takových 150 vajíček,“ dodala Schieglová.

Fakta: Co je fipronil

● Fipronil je látka, která útočí na nervovou soustavu hmyzu, a tím ho zabíjí. Používá se při ochraně či ošetřování psů a koček, je ale zakázaná u „potravinových zvířat“, protože proniká do těla. Drůbeží velkochovy proto musí proti hmyzím parazitům nasazovat jiné prostředky. To některé farmy v Nizozemsku nedodržely.

● Světová zdravotnická organizace považuje preparát za mírně toxický. Jeho vysoké dávky vedou k pocitu nevolnosti a závratí, ale mohou také poškodit ledviny, játra nebo štítnou žlázu.

● Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin se mohou příznaky projevit od hladiny 0,72 mg/kg. Dospělý o hmotnosti 70 kilogramů by mohl negativní dopady pocítit při požití 15 vajec kontaminovaných touto dávkou fipronilu, dítěti o hmotnosti 15 kilogramů stačí tři vejce.

„Všimli jsme si u našich pravidelných zákazníků, že kdo si před skandálem kupoval šest vajec, teď si jich bere deset,“ potvrdil deníku Westfälische Nachrichten biochovatel Heiner Wening. „A kdo si bral deset, tak teď nese domů dvacet vajec, takže jsme vyprodaní,“ dokončil.

Desetina na vejce zanevřela

Anketa mezi spotřebiteli, kterou provedla agentura YouGov, ukázala, že čtvrtina Němců kvůli skandálu změnila své jídelní zvyklosti. Šestnáct procent dotázaných uvedlo, že jí méně vajec, pro desetinu respondentů představuje hrozba fipronilu takovou ránu, že vejce z jídelníčku vyřadila úplně. Podle posledních údajů patří Německo v aféře k těm nejpostiženějším, úřady odhadují, že se fipronil objevil až v 28 milionech vajec.

Časem se podle všeho obavy o kvalitu zase vytratí, ale i tak by si mohli biozemědělci část nových zákazníků udržet. Především ty, kteří kvůli fipronilu v současnosti na vejce úplně zanevřeli. Třeba i deset procent nových zákazníků by mohlo znamenat miliony eur navíc.

„Farmy, se kterými spolupracujeme, jsou na případnou vyšší poptávku připravené a dokážou ji uspokojit,“ věří Neumannová z Alnatury.

Už dnes se v německém biovajíčkovém byznysu protočí ročně přes 240 milionů eur a toto číslo docela rychle roste. Stoupá také počet vajec, která se na skořápce i obalech chlubí tím, že pocházejí z biochovů. Zatímco v roce 2008 se to týkalo 468 milionů kusů, v roce 2015 šlo již o 1,2 miliardy.

Přitom v Německu stejně jako v Česku platí, že biovýrobky doprovází také výrazně vyšší cena. Zatímco jedno „normální“ vejce vyjde v on-line obchodě řetězce Rewe v přepočtu na 4,7 koruny, u nejdražší zelené varianty vajíčka by českému zákazníkovi nestačila desetikoruna. „Naše biovejce stojí 40 centů za kus,“ potvrzuje za SuperBioMarkt Tim Koch.

V Česku aféra biu nepomůže

V Česku se jedovatá vejce nevyskytla, alespoň prozatím, takže tuzemští zákazníci kvůli nim nemají důvod na biovariantu přecházet. A sami biochovatelé jsou k takovému posunu spíše skeptičtí.

„Myslím si, že se na jednotlivé aféry rychle zapomene,“ říká za biofarmu Košík Dagmar Havlová. Měsíčně její chov dodá zhruba 500 biovajec, jedno vyjde na sedm korun.

Agrární analytik Petr Havel souhlasí. „I když máme docela rozsáhlé plochy, kde se hospodaří v bio- standardu, roste odbyt biopotravin v Česku jen velmi pomalu. Proto tvoří biopotraviny v celkovém objemu necelé jedno procento. Češi jsou hodně konzervativní, takže pokud by se objevil problém s fipronilem i v Česku, spíš by omezili spotřebu z běžných drůbežáren, než že by začali nějak hromadně kupovat biovejce.“

Čeští chovatelé navíc dokážou tuzemský trh zásobovat přibližně z osmdesáti procent, což je také jeden z důvodů, proč veterináři při kontrolách na fipronilová vejce nenarazili. A v tuzemských chovech se toxický fipronil nesmí používat, což omezuje hrozbu na zboží z dovozu.

„Kromě toho patří česká vejce k nejlevnějším v Evropě, takže není moc důvod je sem vozit. Nizozemská produkce je sice ještě levnější, ale do Česka se vejce dovážejí hlavně z Polska,“ doplnil Havel. U severních sousedů se problém sfipronilem v chovech neobjevil, tamní úřady jen zachytily nizozemskou dodávku a nepustily ji do prodeje.

Původ každého vejce spolehlivě prozradí jeho skořápka. Normy Evropské unie nařizují, že zákazník musí při nákupu ovoce, zeleniny a základních druhů masa dostat se zbožím i informaci, odkud pocházejí. Vejce z Nizozemska nebo z Belgie tak prozradí písmena NL či BE.

Autor:


Témata: Belgie, Bio


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Asociace kuchařů a cukrářů ČR Miroslav Kubec (vlevo) a předseda...
Pod 43 korun už máslo nebude, vzkázal zástupce mlékáren. Zdraží i cukroví

Při současné ceně a průměrné spotřebě 5,5 kilogramu by každý Čech připlatil za máslo zhruba dvě stovky ročně. Zástupce mlékáren Jiří Kopáček míní, že zvýšením...  celý článek

Tiskárny (Ilustrační snímek)
Tiskárna Europrint může i přes insolvenci dál fungovat, povolil soud

Tiskárna Europrint, která minulý týden na sebe podala návrh na insolvenci kvůli zajišťovacím příkazům, dostala od soudu povolení k reorganizaci. Firma tak...  celý článek

Matt Simister, generální ředitel společnosti Tesco pro střední Evropu
Pomůžeme lidem méně plýtvat zeleninou, říká šéf Tesca pro střední Evropu

Každá domácnost se ročně zbaví 80 až 100 kilogramů potravin, přičemž nejčastěji jde o ovoce a zeleninu. Obchodní řetězec Tesco proto končí se zvýhodněnými...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.