Konto v cizině už bez povolení

- Lidé, kteří si chtějí otevřít bankovní účet v zahraničí, už od příštího roku nebudou potřebovat povolení ČNB. Nadále však bude platit, že zahraniční konto je nutné ohlásit. Budou-li chtít občané či firmy převést část svých peněz do některé ze zahraničních bank, nepotřebují k tomu od ledna příštího roku souhlas České národní banky. O zrušení regulace zřizování zahraničních kont k 1. lednu 2001 totiž včera rozhodla vláda. Odborníci se neobávají, že zrušení povinnosti žádat o povolení povede k odlivu domácích úspor do zahraničí.

„Důvěra v domácí měnu je veliká a již dnes může každá firma či občan prostřednictvím bank či investičních společností zhodnocovat své peníze v zahraničí nákupem akcií či podílových listů,“ soudí mluvčí centrální banky Milan Tománek.
Dalším argumentem proti obavám z odlivu úspor je to, že v příštím roce by již měla platit novela zákona o bankách, jež rozšiřuje pojištění na tuzemská devizová konta a zvyšuje pojištění zhruba na 500 tisíc korun. To se již přibližuje pojištění obvyklému v zemích Evropské unie, které v přepočtu představuje asi 750 tisíc korun.
Prozatím však nadále platí, že v zahraničí lze samostatně ukládat peníze jen s předchozím souhlasem ČNB, která posuzuje účel, proč si chce firma či občan v zahraničí konto zřídit. „Například účty pro termínované vklady nejsou běžně povolovány,“ stojí v důvodové zprávě, kterou pro vládu vypracovala centrální banka.
I po zrušení nutnosti žádat o souhlas však bude platit povinnost, že firmy a lidé musí zřízení kont v zahraničí hlásit centrální bance. Podle této oznamovací povinnosti měli občané a tuzemské společnosti, s výjimkou bank, ke konci loňského roku uloženo na zahraničních kontech celkem 27,7 miliardy korun. Odhady, kolik je v zahraničí uloženo bez vědomí centrální banky, nejsou podle informací z ČNB k dispozici.
Zrušením schvalovací povinnosti budou od příštího roku i tyto „černé“ úložky prakticky legalizovány. „Firmy a podnikatelé budou mít povinnost hlásit držení zahraničích kont každého čtvrt roku, u fyzických osob to bude vyžadováno jednou za rok,“ řekl Tománek.
Pokud nemá zahraniční konto pro firmy či fyzické osoby nějaký praktický význam, nevidí odborníci oproti službám tuzemských bank příliš výhod. „Z pohledu poplatků za správu účtů lze v zahraničí najít levnější i dražší banky, ale nabídka je určitě srovnatelná s tuzemskými bankami,“ řekl mluvčí ČSOB Jan Stolár.
Přeliv na devizová konta neprobíhá ani doma, přestože na půlročním termínovaném vkladu jsou v amerických dolarech třeba v Komerční bance úročena 5,86 procenta, zatímco u stejného korunového účtu je to 3,80 procenta. Zůstatky na devizových kontech občanů jsou stabilní a v posledním roce se pohybují kolem 80 miliard korun.
Ani zkušenosti ze zahraničí nepotvrzují, že by s uvolněním pohybu kapitálu nastal odliv do zahraničí. „Například Italové to uvolnili ze zemí unie mezi posledními, když předtím to tam byl dokonce trestný čin. A jejich zkušenost byla, že peníze ze zahraničí začaly dokonce téci nazpět,“ dodal Petr Procházka z ČNB.