Pražské úřady mají na starosti až desetkrát více živnostníků než úředníci na malých městech. Ilustrační foto

Pražské úřady mají na starosti až desetkrát více živnostníků než úředníci na malých městech. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Kontrola daní přijde za dva, ale i za sto let

  • 38
Antonín Haidlmaier, který vlastní penzion v Manětíně na Plzeňsku, si na nedostatek zájmu ze strany berních úředníků rozhodně stěžovat nemůže. K podnikatelům v Manětíně chodí kontroly z místního finančního úřadu vůbec nejčastěji v republice.

"Chodí ke mně s železnou pravidelností jednou za tři roky," říká podnikatel.

"Vždycky chtějí účty a doklady za tři roky zpět, ty si odnesou, zkoumají a pak udělí buď pokuty, nebo pochvaly," popisuje s úsměvem Haidlmaier, podnikající už od roku 1991.

K podnikatelům v Manětíně chodí kontroly z místního finančního úřadu vůbec nejčastěji v republice, v průměru jednou za dva roky.

Na opačném konci žebříčku je pražský obvod Praha 8, kde byla podle posledních údajů z loňského roku pravděpodobnost kontroly jednou za 139 let.

Ale ani v Praze se podnikatelé nemohou radovat, že k nim za celý život nikdo nepřijde. Úředníci z Prahy 8 už podle svých slov přidali na tempu a letos mají třikrát více kontrol než loni. Pravděpodobnost příchodu úředníka klesla na jednou za 38 let.

O moc lépe na tom nejsou ani berní úřady v dalších velkých městech, která někteří experti doporučují jako vhodná místa pro klidné podnikání.

"Když dělá firma podvody, tak na ni nakonec přijdou. Správná volba sídla je vhodná jako prevence před byrokratickou zátěží způsobenou daňovou kontrolou," říká Tomáš Pelikán, šéf firmy Terrinvest, která podle údajů ministerstva financí sestavila žebříček nejvýkonnějších finančních úřadů.

Tabulku finančních úřadů najdete ZDE

"Podnikatelé se přemisťují. Vědí, že ve větších městech jsou kontroly obtížnější než na malých městech," potvrzuje Miloslav Wagner, šéf Finančního úřadu v Českém Krumlově.

Většina velkých firem totiž sídlí v Praze nebo v krajských městech. Kontroly v nich trvají minimálně půl roku a výjimkou není ani déle než celý rok.

Například pražské úřady tak mají na starosti šestkrát až desetkrát více živnostníků a firem než úředníci na malých městech. Pracovníků na kontroly o tolik více nemají.

"Řešením je posílit úřady ve velkých městech na úkor menších," říká ředitel Finančního úřadu v Plzni Roman Kasl.

Finanční úřady řeší také problém s nedostatkem kvalifikovaných lidí. Platy se na úřadech v průměru pohybují kolem dvaceti tisíc, hlavně ve větších městech si zaměstnanci s touto praxí najdou lepší uplatnění v soukromých firmách.

Berní úředníci vyrážejí na kontroly hlavně na základě podezření z nedůvěryhodných daňových přiznání nebo na základě udání, která jim přijdou. Prioritu mají zpravidla velké firmy, kde mohou být i větší úniky na daních.

"U největších firem je snaha kontrolovat je jednou za tři až čtyři roky," říká Kasl za Plzeň. Celkem finanční úřady loni na kontrolách nakázaly doplatit na daních pět miliard korun, nejvíce firmám na dani ze zisku.

Kromě umístění sídla společnosti mají experti i další recept, jak omezit riziko kontroly.

"Při zakládání společnosti doporučujeme odlišit místo sídla firmy od místa trvalého pobytu společníka či jednatele," říká Pelikán. Úředník pak na podnikatele dosáhne mnohem nesnadněji.

"Stěhuje se k nám řada firem z Prahy a s těmi je komunikace obtížnější. Přestěhují se, ale nezdržují se tady," potvrzuje ředitelka Finančního úřadu v Nymburku Eva Gresulová.

Úředníci sice mají možnost stáhnout si podnikatele zase zpátky pod sebe, když uteče, ale musí dokázat, že jde o účelový převod.