"Kontrolujeme hlavně práci načerno, dále lidi, kteří zároveň berou dávky od úřadu práce, a pracovní povolení u cizinců," uvedl Hahn.
Stejný úřad také na konci minulého týdne uvedl, že jeho kontrola ve Sněmovně neodhalila švarcsystém, jehož údajně využívali poslanci a jejich asistenti. I když premiér Petr Nečas (ODS) už dříve pracovní vztah asistent - poslanec dokonce označil za exemplární příklad švarcsystému. "Pokud nenašli nic ve Sněmovně, tak se podnikatelé opravdu nemají čeho bát," říká se smíchem Ludmila Holečková, personální manažerka počítačové firmy ICZ s 570 zaměstnanci.
Poslanci podle úřadu ze švarcsystému vyklouzli tím, že žádný z asistentů nemá smlouvu na své služby přímo s poslancem, ale s Kanceláří Poslanecké sněmovny. Podobné "ošetření" vzájemného vztahu mohou zkusit i jiné firmy. Otázkou je, zda jim projde to, co poslancům.
Až do ledna byl švarcsystém na pracovním trhu v šedé zóně, nebyl ani výslovně zakázán, ani povolen. To se však změnilo; nyní je kvůli novele zákona nelegální a úředníci při jeho odhalení mohou udělit vysoké sankce: až 100 tisíc korun pro pracovníka a pro firmu od 250 tisíc až do 10 milionů korun.
