Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hermann von Siemens zachránil firmu, před spojenci vypovídal „neochotně“

  20:10aktualizováno  20:10
Využíval otrocké dřiny vězňů koncentračních táborů i totálně nasazených a po válce při výsleších se mu příliš spolupracovat nechtělo. Přesto průmyslník Hermann von Siemens byl nakonec z žádných zločinů obviněn nebyl a dostalo se mu uznání za to, že zachránil jeden z nejdůležitějších německých koncernů.

Hermann von Siemens v roce 1938 | foto: Siemens

Příběh Hermanna von Siemens se příliš neliší od desítky dalších podnikatelů, kteří jsou spojování s německým hospodářským zázrakem po druhé světové válce, a je tak svým způsobem typický.

Byl jedním z těch, kdo rozbombardovanou zemi dokázal během několika málo let přivést mezi vedoucí světové ekonomiky. Typické je však i to, že jako většinu průmyslníků jeho generace i Siemensův odkaz pronásleduje stále jedna a ta samá otázka: Co jste dělal v letech 1933 až 1945?

Fotogalerie

Hermann se narodil v roce 1885 v Berlíně. Rodina Siemensů už tehdy patřila mezi přední německé průmyslové klany. Genetické předpoklady měl předem dané, jeho dědečkem byl Werner von Siemens, vynálezce a spoluzakladatel budoucího globálního koncernu, který je rovněž považován za zakladatele moderní elektrotechniky. Z matčiny strany ho zase ovlivňoval známý fyzik Hermann von Helmholtz, podle kterého jsou dnes pojmenovány takzvané Helmholtzovy cívky, Helmholzovy resonátory a řada dalších objevů.

„Od obou mých dědů jsme získal dědictví určující směr celého mého života. Lásku k vědeckému výzkumu,“ vzpomínal později na své předky Hermann. Jakožto s nejstarším vnuk se s ním však počítalo na pozici budoucího šéfa společnosti. Nejdříve však, jak je v řadě tradiční německých firem zvykem, musel projít projít různými technologickými posty. Po studiu fyziky a chemie začínal nejdříve v laboratořích a později je vedl. Z té doby je mu připisován především nemalý podíl na vzniku dálnopisu.

Zhruba v době, kdy německá vojska mrzla před Moskvou a tažení na východ se poprvé zadrhlo, převzal Hermann vedení celého koncernu. Byl jmenován jedním z vůdců vojenského hospodářství. Titul, který získaly zhruba čtyři stovky průmyslníků, jim dával de facto vojenský status. Téměř veškerá produkce Siemensu se během války přeorientovala na armádu. V provozech hojně pracovali totálně nasazení či vězňové koncentračních táborů Osvětim a Ravensbrück.

Berlínské továrny Siemensu válkou značně utrpěly, produkce se tak kvůli ochraně před nálety rozprostřela po celém Německu. Už na podzim 1944 se k vedení podniku dostaly informace, že Německo po válce bude rozděleno do čtyř okupačních zón. Hermann von Siemens nato odstartoval plán decentralizace firmy a jejího přesunutí do západních a jižních částí země, což se mělo pro pozdější přežití podniku ukázat jako zcela klíčové rozhodnutí.

Po válce byl Herrmann von Siemens spojenci na dva a půl roku zatčen. I když měl vypovídat jen „velmi neochotně a vyhýbavě“, po celou dobu byl veden jen jako svědek a nakonec nebyl z ničeho obviněn. Díky přípravným krokům, které ještě před koncem války stihl odstartovat, přestal koncern bez vážnějších následků nejen dvou a půlroční absenci šéfa, ale v nově uspořádané Evropě se rychle vrátil mezi přední technologické koncerny. Po propuštění v roce 1948 se tak Siemens vracel už do nové, zavedené a fungující centrály v Mnichově.

„Šéf dozorčí rady, který se obvykle více zajímal o technologie než administrativu, prokázal ke konci války dobrý čich, když zavčasu, ještě před příchodem Rusů, zahájil přesun centrály z Berlína na jih,“ připomněl proto týdeník Der Spiegel jednu z největších Siemensových zásluh v nekrologu, když průmyslník v roce 1986 ve věku 101 let zemřel.

Autor:



Nejčtenější

Kazítka ve spotřebičích zakážeme, plánuje EU. Chce jejich delší životnost

Ilustrační snímek

Evropský parlament vytáhl do boje proti spotřebičům na jedno použití, proti věcem se zabudovaným defektem, který má...

Nový ford i milion. Stát vybral šťastlivce, kteří sbírali účtenky

Účtenkovka při svém startu uživatele zarazila šíří požadovaných povolení.

Ve středu proběhlo vůbec první slosování státní účtenkové loterie. Kolem sedmé hodiny večerní, kdy měly být na adrese...



Gigantická zakázka na letadla: klient si u Airbusu objednal 430 letadel

letadlo Airbus A320neo

Pouštní Dubaj se na několik dní proměnila v obří tržiště letadel. V jednom určitě nezklame. Jak se už stalo zvykem,...

Česko se stává tygrem střední Evropy. Ekonomika mohutně roste

Řezač plamenem

Česká ekonomika i v prázdninovém vlažnějším módu mohutně rostla. Od července do září, meziročně zvýšila výkon o pět...

Pět mýtů o evidenci tržeb: A teď bude stát vědět, co nakupuji

293 milionů účtenek se již do včerejška vydalo.

Tu účtenku si radši vezměte, nebo dostanete pokutu! A pokud se chcete zbavit konkurence, pošlete na ni kontrolu z...

Další z rubriky

OBRAZEM: Mongolští nomádi žijí v kamionech. Vozí uhlí do Číny

Thousands of heavy-duty trucks loaded with coal are lined up for up to 130...

V mongolské poušti Gobi za sebou velmi pomalu popojíždí více než tisíc těžkých nákladních aut. Vezou uhlí do Číny....

Rwanda nemá pořádné silnice, ale stává se světovou laboratoří dronů

Drony ve Rwandě nahradily auta a rozváží krev.

Ve Rwandě, kde jsou některé kouty odříznuté od zbytku světa, závisí život některých lidí na včasné lékařské pomoci. Tu...

OBRAZEM: Deset nejdražších ulic světa. Na Příkopě je 22. v pořadí

New York, Pátá Avenue

Najdete v nich butiky s nejluxusnější módou, obchod s lososy i pětipatrový dům plný hraček. Projděte si nejdražší ulice...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.